Část 38.

30. září 2015 v 21:50 | Alžběta T. |  Aysun Sultán
Sultán vzal Aysun do náručí a položil jí něžně do postele. Zrovna v tu chvíli přišla Amala Hatun. "Co se stalo?" optala se a šla k Aysun, okamžitě jí začala ošetřovat. V tuto chvíli nesměla ani minuta přijít nazmar. Za chvíli tu byla i pomocnice Amaly. "Jedla sladké a najednou tohle, nejprve mi řekla, že je jí divně, pak omdlela." odpověděl Sultán, byl v šoku. Mustafa Paša vstoupil do komnaty, poté co zaslechl Sultánův řev. "Sultáne…" když spatřil Aysun ležet v posteli, pobledlou, pochopil a tiše pronesl se smutným výrazem. "Alláh." Přikryl si ústa a sklopil pohled k zemi. Sultán se k němu obrátil a přiběhl k němu, tvářil se jako hromovládce, byl nepříčetný. "Najdi toho, kdo to udělal! Okamžitě mi přines jeho hlavu." Přikázal Sultán, Mustafa se poklonil a odcházel splnit rozkaz. Šel do harému… Kde jinde by se chtěly Aysun Hatun zbavit?
Amala Hatun přispěchala k Vládci. "Sultáne, uklidněte se." Sultán se podíval na lékařku a zpět vzhlédl k Aysun. "Bylo by lepší, kdybyste na chvíli opustil komnatu." Sultán se podíval na lékařku. "Prosím." Žádala lékařka. "Jak bude na tom dítě?" tázal se tiše, byl zaskočen, třásl se, tomu připomnělo noc, kdy se dozvěděl, že jeho Gulnihal zemřela, byl v podobném stavu, tak si ho pamatovala i Amala, věděla, co prožívá. Akorát v něčem to přece jenom bylo odlišné. Tehdy Šehzadeho, lékařka doprovázela z komnaty zrovna ve chvíli, kdy ženy zakrývaly zakrvácené tělo těhotné, právě v tuhle chvíli kdy se podíval zpět na Aysun znovu se mu vybavila tato vzpomínka. Vládce mlčel, hlas lékařky slyšel jenom zdálky, poslechl lékařku, nic jiného mu v tu chvíli nezbývalo, jakmile byl na chodbě, a on se otočil, dveře se před jeho nosem zavřely.
Valide Sultána zrovna přicházela zpět do přijímací místnosti, služebné jí otevřely dveře. S Osmanem uzavřeli dohodu, uspokojivě se usmála, že záměr Mehmeda se nepovedl. Chtěla si sednout, když uslyšela tlumený, mužský hlas. "Okamžitě mě pusťte za Valide Sultánou, jsem tu na příkaz Sultána Mehmeda." "Sultánka nechce být rušena." "To mě nezajímá!" Paša otevřel dveře a vstoupil do komnaty, jedna ze služebných vstoupila spolu s ním. "Sultáno, omlouváme se..." Sultána naznačila, aby služebná odešla. "To je v pořádku." Jakmile se zavřely dveře za služebno, ihned se obrátila na Pašu. "Jak se opovažuješ sem vkročit! Co jsou to za způsoby. Harému ještě pořád vládnu já!" spustila. "Odpusťte, Sultáno, ale mám jednu špatnou zprávu a zároveň jsem pověřený vyšetřením, které je s tím spojené." Sultánka nechápala. "O čem to mluvíš?" "Dnes se dostal jed do Sultánova stolu." Valide se zalekla. Rychle vstala. "Mehmed!" znovu se v ní probudily mateřské city. "Naštěstí ne, Alláh to nedovolil, ale jde o Aysun Hatun a nenarozené dítě." "Aysun Hatun někdo otrávil?" Sultánka byla v šoku. "Cože?! Kdo?!" "To musím zjistit, Sultánko." "Jak je na tom Aysun?" optala se ustaraně Sultánka. "Je u ní lékařka a modlete se, aby Aysun přežila." "Jsi padlý na hlavu?! Tohle znělo jako podezření." "Ne, ale znáte to." Sultánka přistoupila k Pašovi blíž. "Mám dojem, že úcta k Sultánkám není již v módě. Ovládej své chování, Pašo. Uvědom si, s kým to mluvíš." "Odpusťte, síla zvyku." Odpověděl jízlivě Mustafa. "Zajistím pátrání po pachateli, pak ti to řeknu, nebo to řeknu synovi." Řekla Sultána. "Koneckonců, někdo ohrozil život mého vnuka, který je součástí rodiny a tohle by se nemělo stát. Zajistím, aby pachatel byl řádně potrestán. " Prohlásila rozhodně Valide. "Sultáno, jedno je jisté, pachatel je z harému. Ať je to kdokoliv, nesmí ujít bez trestu." "Na to se spolehni." Odpověděla Valide. Mustafa Sultánce nevěřil, ale nechal jí přitom. Otočil se a odcházel. Jakmile se zavřely za ním dveře, Valide na chvíli počkala a pak odcházela.
Otrokyně, která odnášela jídlo k Sultánovi, byla již v síni harému. Lahvičku zahodila. Seděla a byla značně nervózní, kolem ní prošla Beyhan Kalfa. Zastavila se u ní. "Isabelo? Je ti něco?" optala se Beyhan a zkoumala otrokyni. "Ne, nic mi není. Co by se mělo dít?" odpověděla Isabela. Začala cítit, že jí začíná téct pot po zádech. "Jen…že jsi divná. Pobledlá. Nesnědla si něco špatného?" Odpověděla Beyhan. Já ne, pomyslela si Isabela. "Opravdu mi nic není." Odpověděla otrokyně nahlas. Beyhan přikývla a pokračovala v chůzi. Služebná si oddechla.
Sultán stál na chodbě, netušil, že ho pozoruje zvědavé oko Arifa Aghy. Arif mávl rukou a vynořil se z rohu, přicházel za Sultánem, zrovna si připravoval nějakou zamínku, když v tom se otevřely dveře a vyšla ze Sultánovi komnaty lékařka. "Tak co?" vybafl na ni Sultán. "Jak jste předpokládal, byla otrávená. Dala jsem jí lék, díky kterému se částečně probrala a vyzvracela jídlo." Lékařka zavrtěla hlavou. "Ale má to své špatné zprávy… Vládce… musíme počkat. Jen ráno, den ukáže, co bude dál. Inshalláh, Hatun se z toho dostane, ale jestli dítě, to nevím, pomohlo by, kdybych věděla, o jaký jed se jednalo." dodala smutně Amala. "Amen." pronesl tiše Sultán a zavřel oči. "Ještě budu na chvíli u pacientky, pak Vás k ní pustím." Řekla ještě Amala a odcházela zpět do komnaty. Arif již nepotřeboval víc slyšet. Jednoduše zmizel, zřejmě si ho nikdo nevšiml. Zrovna spěchal, tam kde Valide, ke kuchaři. Jenže Valide se cestou zastavila ke Kaye Kadin, která stála u brány harému. "Kayo?" "Pozooor, Haseki Defne Valide Sultán Hazetleri!" ohlásil eunuch, všechny konkubíny se postavily a poklonily se Sultánce. Valide vyvolala zbytečně pozornost, o kterou zrovna nestála. Právě vycházela Gulšah Sultán, která se pátravě na Valide dívala. "V pořádku děvčata. Můžete pokračovat v činnostech." Pronesla vlídně Sultána, což bylo Gulšah podezřelé, Isabela byla čím dál více nervóznější a tak se rychle vypařila. Valide si vzala Kayu Kadin stranou. "Sultánko, co se děje?" "Mustafa Paša vyšetřuje otrávení Aysun." "Aysun někdo jí otrávil?" Kaya byla v šoku. "Zatím je naživu, dá - li náš stvořitel, dostane se z toho, stejně jako nenarozené dítě…" řekla tiše ke služebné Valide a přitom se dívala na zeď. Valide obrátila pohledem zpět ke Kaye, která byla v šoku. "Kdo roznášel jídlo? Víš o někom?" optala se Valide. "Ano, vím kdo. Isabela Hatun." Odpověděla Kaya. Valide přikývla. "Kde je ta dívka?" Valide se obrátila k dívkám, které se zvědavě dívaly na Valide s Kayou, a však, jakmile Sultána vzhlédla k nim, pohledy se sklopily k zemi, nebo předstíraly, že diskutují. Kaya se podívala po síni harému. "Zrovna tu byla." Odpověděla Kaya a začalo jí docházet, že dívka ví více, než kdokoliv jiný. "Najděte mi ji živou." Přikázala Valide. Kaya okamžitě konala a vstoupila do síně. Valide šla zpět do síně harému. Setkala se s Gulšah. "Děje se něco, Sultáno?" "Gulšah… to je překvapení." Valide se sladce na Gulšah usmívala, Gulšah se tázavě na Valide podívala. Valide zvážněla. "Aysun se pokusily otrávit, zda se jim to povedlo, se ukáže." Řekla Valide. Gulšah byla v šoku, smutek se jí vkradl do srdce. "To si byla ty, že ano?" "Ne, Gulšah, tentokrát ti mohu odpovědět, že nikoliv. Pátrám po něm, neboj se, najdu ho." "Nepotrestáš ho, spíše ho odměníš." Odpověděla naštvaně Gulšah, zároveň měla na krajíčku. "Někdo ohrozil život mého vnoučete, sama víš, že má rodina je má rodina." Odpověděla Valide a jednoduše, bez dalšího slova odcházela, nemínila se s Gulšah hádat.
Mustafa zrovna vyslýchal kuchaře. "Otrávené? Mé jídlo a otrávené!" kuchař byl rozčílený. Kuchař najednou zauvažoval, podíval se na Pašu. "Ale tohle vlastně není jediný případ, již předtím mé jídlo znectili jedem!" dodal rozhořčeně a živě gestikuloval. "S jídlem pracuji, jako s uměleckým dílem, na každého mého pomocníka oko padne a nikdo nesmí udělat žádnou chybičku." "Víš aspoň, kdo to odnášel." Odpověděl klidně Mustafa otázkou. Kuchař uvažoval. "Hergot, je tu hodně dívek, které roznášejí pamlsky. Nemám ani paměť na ty jména, ale poslední dobou, jídlo pro Sultána roznáší Isabela Hatun, no ta, z Benátek, nebo odkud. To je jediné jméno, které se mi vybaví, Pašo. Navíc, tím je vlastně ta holka pověstná, každý, ví, že to ona, ho roznáší. Sama se tím i chlubila." Odpověděl kuchař. Mustafa se pousmál, konečně nějaká stopa. "Děkuji." "Nemáš za co, Pašo. Když mohu, rád pomůžu." Řekl kuchař a začal krájet zeleninu. Mustafa bez dalších otázek odcházel za tou dívkou.
Isabela byla zrovna na chodbě, jenže najednou se vynořila postava Kayi Kadin. "Isabelo, stůj!" přikázala Kaya. Isabela se však ze strachu rozběhla, Kaya se zastavila. Isabela se ohlédla, ale někdo jí zastavil, silné ruce jí sevřely, bylo překvapující, že byly ženské. Byla to Beyhan Kalfa. "Tak proto si byla tak nervózní." Pronesla s přísným pohledem.
Mustafa Paša se potkal na chodbě s Arifem Aghou. "Pašo." Mustafa se zastavil a eunuch se mu poklonil, od té doby, co Valide Sultána potrestala Aghu, vztahy mezi Mustafem a Arifem mířily ke správnému směru. "Arife, to je zvláštní, že tě tu vidím." Pronesl Mustafa, Paša si dal ruce za zády, Arif pochopil, že Mustafa byl u kuchaře. "Byl jsem u Sultána, zrovna se tam dějí věci." "Takže to víš." "Vím." Mustafa pokračoval v chůzi, nesměl být pozadu za Valide, ale něco ho napadlo, zastavil se, Arif se k němu přiblížil. "Ty jistě víš, kde jsou tajné chodby, které vedou ke komnatě Valide Sultány." Konstatoval potichu Mustafa. "Ale co tě nemá." Dělal ze sebe hloupého Arif. "No tak, Arife. Nejsi ve službách Defne Sultán, budeš pod mými křídly. Navíc je to známá věc, že tě napráskala." Řekl Mustafa s vážnou tváří. "Nechci dovolit, aby Valide byla o krok napřed." Dodal potichu. "Dobře, znám." Odpověděl Arif, ohlédl se, zda je někdo nevidí, ale nikde nikdo. Protože si ho Valide Sultán bezdůvodně obrátila proti sobě, chtěl pomoct. Přestože věděl, že nyní s jistotou věděl, že nyní bude skutečně oním zrádcem.
"Ne! Prosím, já za nic nemohu, prosím!!" prosila dívka o slitování, zrovna když jí ženy odváděly k Valide. "O tom rozhodne Sultána." Odpověděla Kaya. Dívku vláčely obě, jak Beyhan, tak i Kaya. Služebné otevřely dveře do přijímací místnosti.
Gulšah přicházela k Sultánovi, který pořád stál na chodbě, viděla jeho zdrcenou tvář, plakala. Sultán Gulšah spatřil a objali se. "Bude v pořádku, uvidíš… neztratíš ji. Takhle ne." Řekla Sultánka mezi vzlyky, jak se objímali, v tuhle chvíli vypadali jako bratr se sestrou. "Doufám v to." Odpověděl Sultán. Odtáhli se. "Ví se něco?" optala se Gulšah a pohlédla na dveře. "Zatím nic." Odpověděl Sultán. "Jistě potrestají toho, kdo tohle učinil." Řekla Gulšah rozzuřeně. "Já ho potrestám, ať to bude kdokoliv." Odpověděl pevným hlasem Mehmed. Gulšah zavřela oči.
Valide se tvářila jako hromovládce. Seděla vznešená, změřila si dívku přísným pohledem. Dívka poklekla, po jejím levém boku byla Beyhan, po pravém Kaya. "Tak ty jsi viníkem!" zařvala Valide. Vstala a šla k dívce. Valide se zastavila, přímo před ní. "Víš, co si způsobila? Na koho si vztáhla ruku?" Zeptala se Valide, tentokrát, potichu. Dívka mlčela. "Podívej se na mě…dívej se mi do očí!" přikázala Sultána. Dívka vzhlédla a Valide spatřila krokodýlí slzy. Sultána poznala, že tohle dívka učinila poprvé. Těžce vydechla. "Čistá jak lilie a učiní takový hřích." Zrovna v tu chvíli přicházel Arif s Mustafou, byli v tajné chodbě a odposlouchávali. "Valide, prosím, ušetřete můj život. Sultánko, prosím." Řekla dívka mezi vzlyky, spráskla rukama a žadonila. Valide se otočila zády k dívce, šla si sednout. "Jen jedno po tobě chci." Valide se otočila k dívce a sedla si. "Vyslov jméno toho, kdo chtěl, abys učinila to, co si udělala." Dívka váhala, násilím polkla. "Já sama." Odpověděla potichu. "Ne." Sultánka se usmívala. "To by si neudělala sama, nemáš na to, abys vše tohle vymyslela, i když…nejsi chytrá a stejně tak, jako teď, by se to provalilo, že si to byla ty, to by bylo podobné na tebe, ale za tím stojí někdo jiný a chci po tobě jenom jméno." Dívka mlčela. Valide se podívala na Kayu. Ta věděla, co si Sultána přeje, Beyhan se dívala, Kaya k dívce přistoupila a vrazila jí facku, dívka zakňučela. "Tak budeš mluvit." Kaya se postavila bokem. "Budeš mučena tak dlouho, dokud to nepovíš… to chceš? Ale jistě, že ano. Nezažila si torturu a zejména ne tu naši." Řekla Valide sladce. Dívka se rozplakala ještě víc. Znovu jí zazněla slova Márii. "Byla to Daye Sultán." Pronesla Isabela. Beyhan a Kaya udělaly krok dozadu, to jméno je vyděsilo. "Kdo?" "Byla to Daye Sultán, Valide. To ona se chtěla Aysun Hatun zbavit." Valide byla v šoku. "Jak můžeš vyslovit jméno Sultánky!" rozkřikla se Valide. "Je to tak, Sultánko. Ponesu si svůj díl viny, ale byla to Sultánka. Byla to Daye Sultán." Mustafa byl stejně v šoku, jako Valide Sultán a Arif si zakryl pusu, aby nevyjekl. Sultána poznala, že dívka mluví pravdu, zavřela oči. "Odveďte ji do žaláře." Přikázala Kalfě a Kaye, Valide otevřela oči a podívala na dívku. "Pak se rozhodnu, co s tebou." Promluvila k ní. Dívku ženy odváděly z očí Valide. Mustafa a Arif odcházely, zrovna ve chvíli, kdy ženy odcházely.
Sultán přicházel k Aysun, spala. Byla pobledlá, Mehmed pohladil bříško Aysun. "Aysun, Alláh mi tě nemůže vzít, prosím." Mehmed vzpomínal na první noc s Aysun… na to jak jí poprvé spatřil. Vzal jí za ruku a políbil jí.
Daye Sultán seděla ve své komnatě, hrála si s dětmi. Čekala na zprávu o Aysiné smrti. Najednou se do komnaty vyřídila Valide Sultána. "Všichni odchod!" poručila, dívala se na Daye, tak jako nikdy, ta vstala a poklonila se Sultáně. Mária byla zmatená, Valide se na ni podívala. "No tak!!" zařvala. V tom se Suleyman s Orhanem rozplakali, Mahidevran byla v šoku, když spatřila babičku takhle rozčílenou. Mária nakonec uposlechla a s dětmi odcházela. Daye měla sklopený zrak k zemi. "Podívej se na mě." Řekla po chvíli Valide, Daye tak učinila. "Cos to provedla? Otrávit ženu Sultána, mohla si Mehmeda zabít!" okřikla jí Valide. "Cože?... Aysun?! Daye se chytla za srdce. "Alláh." Daye se podívala na Valide. "Jak bych mohla tohle učinit, Sultánko?" Daye ze sebe hrála šokovanou. "Nedělej, že o ničem nevíš, jedna z otrokyň řekla tvé jméno." "Je to beztak žena, která chce očernit mé jméno. S Aysun jsem se smířila" "Je to, ale příliš daleko. Aysun je matkou Sultánových děti. Je mi líto, že to říkám, ale je to tak. Ohrozila si život krvi dynastie. Ona je těhotná přece!" Valide výhrůžně zvedla prst. "Nehraj si na nevinnou, ta dívka je čistá a tys jí poskvrnila. Jestli se to Mehmed dozví, bude to mít dalekosáhle důsledky. Uvědomuješ si vůbec, že může tě popravit i tvé děti!" Daye tahle myšlenka vyděsila. "Aysun je mi líto, ale nebyla jsem to já." Tvrdila Daye tak, jako by své nevině skutečně věřila. "Aysun dosáhne všeho, kvůli tvé hlouposti!" Valide se nedokázala dívat na obličej Daye. "Jak je na tom?" "To se uvidí, doufej, že to přežije, Daye. A doufej, že Sultán k tobě bude ohleduplný, stejně jako k dětem." Odpověděla jí Valide a odcházela, nedokázala se na Daye již podívat.
Paša s Arifem zrovna procházeli chodbou. "Musíme to Sultánovi říct." Řekl vyděšený Arif. "Teď ne." "Pašo, musíte to Sultánovi říct." Naléhal Arif. Mustafa se zastavil a podíval se na Arifa. "Nepřestáváš mě překvapovat." Paša si Arifa změřil. "Když se jedná o Sultánku, je to o to složitější." Přiznal smutně Mustafa. "Každopádně Sultán bude znát viníka." "Počkáme."


Sultán usnul vedle své lásky. Ráno se Aysun probrala, podívala se na Sultána, který spal po jejím pravém boku, usmívala se na něho. Srovnávala si myšlenky, věděla, že jedla sladké, že si jí udělalo špatně a pak, si matně vzpomněla na Amalu, která jí nutila pít nápoj, že kterého jí bylo špatně a zvracela, pak jenom nekonečnou tmu. Najednou se něčeho zalekla, podívala se na své bříško, šáhla si na něho. Bylo to pro ni podivné, vždy v době, kdy byla vzhůru, cítila vždy pohyby, pohyby nenarozeného dítěte. Nyní necítila, ani srdce. Aysun vyděšeně vykulila oči. "Alláh." Pronesla tiše. Hmatala bříško, ale nic. Aysun vykřikla.
Křik Aysun Sultána probudil. Okamžitě volal Amalu, která přiběhla. Sultán seděl u stolu a nehýbal se, žena poslouchala, z jejího výrazu se nedalo nic vyčíst. Amala se otočila k Sultánovi a pomalu k němu šla, zdálo se mu, jako by to trvalo celou věčnost. "Vládce." "Budeme ještě chvíli čekat, pak vám řeknu, co dál." Sultán se podíval do očí Amaly a nespatřil v nich nic pozitivního, vstal a šel k Aysun, posadil se k ní a vzal jí za ruku. Aysun tiše plakala. Amala je tiše pozorovala. "Ne, mé dítě ne." Řekla téměř neslyšitelně Hatun. Sultán jí políbil na čelo a pohladil po jejich rozcuchaných vlasech. Gulšah šla za Safiou a Aysinými dětmi, Safia věděla o otravě Aysun a plakala, přitom držela Mustafu s Neylan, Mahmud si hrál na zemi, byl již samostatnější. Gulšah otevřela dveře a podívala se na tenhle smutný obrázek. Sultánka těžce vydechla, zavřela dveře a šla k Safii, Gulbehar pak za nimi přišla, měla děti Aysun ráda, stejně jako jí, brala Aysun jako starší sestru. Daye se modlila a tiše doufala, Mária byla v šoku. "Jdi za tou služkou a odstraň ji." "Ale paní, je to riskantní, hned poznají, že jsem to byla já." Odpověděla šokovaná Mária. "Uposlechni, nebo dopadneš jako ostatní." Vyhrožovala Sultána. Mária přicházela k Isabele, ale bylo pozdě. Dívka ji uposlechla, nevyslovila její jméno, ale zradila, díky tomu, že se odvážila vyslovit jméno Sultánky a ke všemu jí Sultána uvěřila. Daye začala tušit, že ztrácí to, co si vybudovala. Nebude jí zbývat nic jiného, než se zatvrzele bránit. Mária byla v šoku, stála nad mrtvým tělem dívky. Zabila se.
Amala ještě vyčkávala, díky jejímu výrazu Sultán pochopil, že i přes veškeré úsilí je dítě mrtvé. "Musíme vyvolat porod." Sultán v tichosti odcházel, podíval se na ubrečenou Aysun.

O tom, jak v té době vyvolávaly porodní báby porod je tajemstvím, pomáhaly jim byliny, nebo rodičky samy, díky stresu? Jedno bylo jasné, Aysun odrodila mrtvé dítě, s největší pravděpodobností to měl být syn. Sultán ho pojmenoval Yahya.


Zdroj videa:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 luc!k luc!k | Web | 1. října 2015 v 11:33 | Reagovat

Divím se,že Arif řekl Mustafovi o tajné komnatě,ale zase byl na Valide naštvanej jen nevím jestli udělal dobře.
Daye jak si hrála na šokovanou. Jestli na to Mehmet příjde tak ji nikdo nezachřání.
Aysun to přežila,ale miminko ne. To je mi moc líto :'( Ted' jen,aby se z toho Aysun úplně nezhroutila a nechtěla si třeba sáhnout na život.
Těším se na další část.

2 minette minette | 7. listopadu 2015 v 17:30 | Reagovat

Pověst Daye jako chytřejší Mahidevran je scela zbořena, tohle byl pěkně hloupý plán. Nebylo snad jasný, že to byla Isabela?! A nebylo by snazší ji zabít nebo snad propustit, jen co úkol dokončí?! Jasně, i v neprustřelném plánu se občas objeví chybička, ale tohle je hloupost, která až bolí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama