Část. 33

30. srpna 2015 v 21:05 | Alžběta T. |  Aysun Sultán
Zpráva o Aysiném a Dayiném těhotenství děsila, překvapila, jak osud jim dal tuto náhodu. Aysun nebyla nadšená z těhotenství Daye Sultán, stejně jako Daye i Valide spadli šupiny z očí. Valide Sultán šla okamžitě po té zprávě příkaz rozdat šerbet a sladkosti, kterého bylo hojně, vždyť dvě těhotenství v harému byly vzácností a také darem. Valide Sultána také šla za svým synem mu oznámit tuto novinu. Valide vstoupila do komnaty syna, rozhlížela se, Mehmed zrovna seděl u stolu, jakmile viděl matku vstoupit, vstal a šel k matce. Sultána natáhla k synovi ruku, kterou Sultán políbil. "Valide." Sultán k matce vzhlédl. Sultánka byla nervózní. Sultán se narovnal a zadíval se nechápavě na matku. "Co se děje, Valide? Jste nesvá." Sultánka se nadřazeně na svého syna podívala. "Nevím, zda to byla ta noc, kdy sis pozval obě ženy k sobě, nebo se to stalo jinak. Stydím se za tebe." Pravila rozzlobeně Valide. Sultán se zamračil. "Je to mé rozhodnutí, které byste měla respektovat, stejně jako Aysun a Daye." "Je, ale jako matka říkám, nedopusť se stejné chyby, jako tvůj otec." "Znám boje v harému, vyrostl jsem v něm. Kolikrát jsem byl svědkem vašeho boje o přízeň mého otce." Řekl rozhořčeně Sultán. "Nemluv se mnou tímhle tónem, Mehmede. Čeho tím chceš dosáhnout?" "Jsem dospělý, Valide." Odpověděl Sultán. Valide se podívala na stůl, kde měl její syn rozházené dokumenty. "Proč jste přišla? Tohle jistě nebyl důvod, aby jste mě seřvala, nejsem první, ani poslední, kdo tohle učinil." Řekl Mehmed, nedokázal již pochopit chování své matky, pátral v jejich očích, v nichž nic nedokázal vidět. Sultánka se na syna podívala. "To máš pravdu, ani nevím, proč jsem s tím začala. Mám proto tebe novinku." "Ano?" "Otrokyně a Sultánka jsou těhotné." Oznámila Sultánka svému synovi. Mehmed se usmál. "To je skvělá zpráva." Konstatoval, oči mu doslova zářily, což Valide zpozorovala, přikývla. "Ano, je, ale uvědom si jednu věc, Mehmede." Sultánka vzala svého syna za lokty. "Obě jsou matkami tvých dětí, obě porodí další tvé potomky. Nedělej zlou krev mezi tvými ženami." Dodala Valide, chtěla synovi dát příležitost. "Ony si to způsobují sami, ale jak vidím, boj mezi nimi není a sám, jako Vládce boje ukončím, Valide." Valide svého syna pustila. "Rozhodni se správně, s první budeš silnější, s druhou slabým. Jedna má čistou krev, druhá má pravý opak." "Každá mi dala své srdce, Valide. Problém je v tom, že v té druhé nevidíte to, co vidím já." Odpověděl Sultán Mehmed své matce, byl přesvědčený v tom, co říká a taky to tak vypadalo. "Mohu tě prosím o něco požádat?" "Ano, synku?" "Zavolej mi pak Arifa." Valide pouze přikývla, mlčela, nemělo to cenu, její syn byl jako jeho otec, vlastně i jako ona, tvrdá hlava. "Jak říkám rozhodni se, synku." Řekla nakonec Valide, otočila se a odcházela ke dveřím, zaklepala na ně, odstoupila, pohlédla zpět k synovi. "Uvažuj nad tím." Řekla mu, než se dveře otevřely, obrátila se zpět a odcházela z komnaty.
Aysun seděla v komnatě, držela v náručí svého synka. "Tak rychle, sotva Mahmud se ještě nerozkoukal a já budu mít druhé dítě." Řekla k Safii, která uklízela. Safia k ní zvedla hlavu. "Aysun, není to přece skvělé." "To jistě je." Řekla Aysun posmutněle. "Jenom jsem chtěla, aby Mahmud trošku povyrostl." Odpověděla Aysun. "A navíc je mi tak, zle, že nevím, jestli to zvládnu." Safia se zvedla, přestala uklízet a přicházela k Aysun, sedla si vedle ní. "Jsi skvělou matkou Šehzadeho, budeš skvělou matkou i toho maličkého, které ti nyní roste pod srdcem." Aysun se usmála. "Možná, Safio, díky tvé pomoci, ale vždy je tu jeden háček. Daye Sultán je také těhotná a myslím, že stejně jako já i ona cítí tu hořkost, bude se jistě modlit, aby se jí narodil syn." Řekla Aysun s vážnou tváří. "Každá žena chce místo v srdci Sultána. Její Sultánská čest byla potopena v noci, kdy si nás Sultán pozval. Její dítě je z té noci, ale moje?" pokračovala Aysun a kolébala přitom malého Mahmuda, aby ho uspala. Safia se upřeně celou dobu dívala na Aysun."To bude dobré, jistě se najde řešení. Hlavně, aby děťátko bylo zdravé." "Inshalláh, snad bude." Řekla Aysun a zavřela oči, nadechla se a pak Aysun pohlédla k malému Mahmudovi, který pomalu usínal.
Daye Sultán seděla s malou Mahidevran rovněž ve své komnatě. Zpráva o Aysiném těhotenství zasáhla její srdce. "Maminko, co je s tebou?" zeptala se Mahidevran, maminka se na ni podívala a pohladila ji po tváři. "Víš, Mahidevran, budeš mít bratříčka." Oznámila maminka dcerce. "Aha, a proč si tak smutná?" zeptala se Mahidevran, pro ni, to byla radostná zpráva. "Budeš mít i sestřičku." Odpověděla Daye. "Jak sestřičku?" Mahidevraniné otázky nebraly konce. "Víš, i Aysun Hatun čeká miminko." Odpověděla Daye, v hloubi své duše si přála, ať ona porodí syna a Aysun holčičku. Na rozdíl od Aysun, pro Daye bylo rozhodující pohlaví dítěte, věděla, že ta, která porodí Sultánovi více synů, vyhrává na plné čáře. Služebná zrovna vstoupila a nesla malého Suleymana, Sultánka vstala a natáhla ruce, služebná mu syna podala. "Můžeš jít." Řekla k služebné, která se poklonila a odcházela. Sultánka se posadila spolu se synkem, obrátila si ho k sobě. "Ty náš malý Suleymane, ty naše sluníčko." Řekla s úsměvem Sultánka, malý Suleyman se usmíval. Sultánka si malého syna posadila, chytila ho za nožičky. "Kde máš nožičky, kde máš nožičky?" ptala se Sultánka. Mahidevran vstala a poklekla k mamince a malého bratříčkovi a hned se přidala. Mária otevřela dveře do komnaty, podívala se s obavami na Sultánku, ale když jí viděla v přítomnosti jejich dětí, jak se usmívá, byla služebná spokojená. Nechtěla Sultánku rušit, proto dveře do komnaty v tichosti znovu zavřela a odcházela.
Do komnaty Aysun vstoupil Arif Agha. "Aysun." Hatun se postavila a nechápala situaci. Tázavě pohlédla k Arifovi. "Neboj se, Hatun." Arif to řekl nahlas, rychle Aysun přispěchala k Mahmudovi, jestli se neprobral, naštěstí jenom zavrtěl hlavičkou a spinkal dál. Aysun se přísně podívala na Arifa, který se zalekl a přikryl si pusu, uvědomil si, co udělal, Aysun přistoupila k němu blíž. "Nemůžeš ještě hlasitěji? Šehzade spí, mohl si ho probudit." Aysun si povzdechla. "Co se děje?" řekla přísně Aysun. "Sultán Mehmed posílá dary na počest vašeho těhotenství, jako dar za vděčnost." Řekl o něco tišeji Arif, mezitím ukázal gesto k třem dívkám, které přinesly látky z hedvábí, různých barev a šperky. "Položte to na zem, nebo na pohovku." Přikázal tiše Agha, dívky vše položily na pohovku a na zem, tak jak si to Agha přál a odcházely. "A poklonit se snad. Toto je přece matka Šehzadeho." Připomněl Arif dívkám, které se vrátily a poklonily se, pak se otočily a odcházely. Aysun naklonila hlavu, pohlédla nechápavě. "Arife, myslím, že Sultán by jistě mě obeznámil o tom, co chystá." Řekla nedůvěřivě Aysun. "Ale no tak, co tě nemá. Sám mě Sultán k tomu pověřil. A ostatně, bylo to překvapení." Agha ukázal na látky a šperky. "Nyní si vyber látky, švadleny ti šaty ušijí na tvé přání." Řekl Arif s úsměvem a odcházel. Aysun za ním hleděla a pak se obrátila na látky.
Safia procházela chodbou, z rohu se objevila Mária Hatun, Safia se zastavila a pak pokračovala v chůzi, Mária, jakmile se míjely Safii popadla a opřela ji tvrdě o zeď, začala jí škrtit. Safia se dusila, nemohla popadnout dech. "Co to děláš?" řekla přiškrceným hlasem, bojovala o kousek vzduchu. Mária zavrčela a vychutnávala si tu Safiinu bezmoc. "Jak jsem ti jednou řekla. Měla si možnost, teď ti ukazuji, kde je tvé místo a co je tvůj osud." Safia se však nedala a kopla Márii do lýtka, ta se svíjela bolestí, trochu její sevření povolilo, avšak neustoupilo. "Ty zmije." Zasyčela Mária. "Jsem na straně Aysun, ale nikdy se ti to nepodaří." Řekla přiškrceným hlasem Safia se držela za ruce Márii a chtěla se ze sevření dostat, naštěstí pro Safii se z rohu vynořila Beyhan, zastavila se. "Mário!" zařvala Beyhan Kalfa s vražedným pohledem. Mária se zalekla, podívala se za známým hlasem, pustila Safii, která se zakuckala opřená o zeď. Mária se vzdálila od Safii a dívala se Beyhan vražedným pohledem. Kalfa přistoupila blíž k Márii, změřila si ji. "Nemáš se starat o těhotnou Sultánku?" optala se Beyhan. "Starám se." "Vidím, že se tak maximálně staráš o to, do čeho ti nic není." Odpověděla Beyhan. "To zřejmě ty se staráš o to, do čeho ti nic není." Mária pohlédla na Safii a zase zpět na Beyhan. "Jenom jsem si vyřizovala jeden účet." Dodala. "Myslím, že s touhle Hatun nemáš žádný problém, Mario." Beyhan se ještě víc k ní přiblížila. "Ještě jednou, Mário. Drž jazyk za zuby a uvědom si, s kým mluvíš. Dostaneš se do problémů." Beyhan k Márii zvedla výhružně prst. "Řeknu to pak Valide a jistě víš, že ti nepomůže, ani to, že Valide Sultán je na straně tvé paní." Beyhan významně povytáhla pravé obočí. "Rozumíš?" optala se Beyhan, Mária zarytě mlčela, zvedla hlavu, usmála se. "Myslíš, že ti Valide uvěří? Je zřejmé, že si na straně Aysun." "Ona je matkou Šehzadeho. Znáš pravidla, Mário." "Nemávej s pravidly." Odpověděla Mária a odcházela. Beyhan ji pozorovala, až se teprve potom ztratila Mária z dohledu, Beyhan se obrátila k Safii. "Jsi v pořádku?" optala se starostlivě. "Ano, jsem." Řekla vystrašená Safia. "Bude lepší, když se nebudeš toulat sama." Řekla Beyhan. "Nyní půjdeme do komnaty Aysun, bude lepší, když tě doprovodím." Řekla Beyhan k Safii a obě odcházely.
Gulšah Sultán seděla ve své komnatě, Ruzgar Agha stál před ní. "Bude lepší, začít chránit Aysun Hatun." Ruzgar pátral po tom, co tím chtěla jeho paní říct. "Sultánko." Gulšah se na něho usmála. "Ruzgare, byla bych ráda, kdyby si vstoupil do služeb Aysun. Naučit ji, co je to harém." "Připomíná mi vás." Řekl sluha. "Právě, Ruzgare. Aysun mi připomíná mě a ty jsi byl ten, který uměl podržet." Ruzgar svou paní nyní nechápal. "Sultáno, znamená to, že mě propouštíte ze svých služeb." Sultánka vstala a přistoupila blíž k Ruzgarovi. "Jsi věrný, ženy jako je Aysun, nebo já potřebují takové lidi kolem sebe. Aysun má Safii a nás." Odpověděla ze široka Sultánka, Ruzgar to pochopil již jednoznačně, odteď bude jeho paní jak Gulšah Sultán, tak i Aysun Hatun.
Safia s Beyhan se zastavily před dveřmi komnaty Aysun. "Neříkej nic Aysun, tohle by ji rozrušilo a v požehnaném stavu si to nesmí dovolit." Upozornila Safii Beyhan, která pouze přikývla. Beyhan se usmála a odcházela. Safia otevřela dveře a vstoupila do komnaty, teprve poté, co se otočila, uviděla látky a šperky, mezi nimi byla Aysun. "Páni." Řekla překvapená Safia. "Poslal je Sultán, na znamení vděku, že jsem těhotná." Vysvětlila Aysun své služebné, která se přiblížila a posadila se. "Nechci si vybírat šperky, ani šaty. Je to jakoby si mě kupoval, nebo snad se mi omlouval." "Jistě to dostala i Daye Sultán." Řekla Safia. "S tím počítám." "Ale nakonec si přece jenom vyber, koneckonců, fialová by ti slušela." Řekla Safia a ukázala na látku oné barvy. "To tedy ano." Fialová barva značila moc, tuto barvu nosila Valide Sultána, Daye Sultán i Gulšah Sultán, také Akasma a Gervahan. Byla známkou Osmanské dynastie. Aysun věděla, že jí může nosit pouze otrokyně, které dá člen dynastie tuto látku či šaty této barvy. Aysun si však všimla u služebné a přítelkyni zároveň něčeho zvláštního. "Děje se něco?" Aysun se zamračila. Safia se na Aysun podívala. "Ne nic, coby bylo?" odpověděla Safia. "Nelži mi, je to poprvé co mi lžeš a ke všemu špatně." Odpověděla Aysun, Safia si povzdechla. "Nic zvláštního se nestalo." Aysun si všimla skvrn na krku své přítelkyně, odhrnula její vlasy. "Jak to, že se nic nestalo? Tvůj krk o tom vypovídá." Řekla přísně Aysun. "Ne, nechme toho." "Byla to Mária viď?" Safia sklopila zrak a Aysun věděla, že to skutečně byla Mária. "Pohlídej Mahmuda." Přikázala. Safia rychle vstala, chtěla Aysun zabránit v tom, co hodlala udělat. "Aysun, nech to být." Řekla vystrašeně Safia a vzala svou paní za ruku, Aysun se k ní otočila. "Nikdo tě nebude ohrožovat na životě, Safio. To měj na paměti." odpověděla Aysun, Safia ji ruku pustila, Aysun otevřela dveře a odcházela.
Aysun přicházela s vražedným pohledem k Valide Sultán. Sultánka vstala a nechápavě se na Hatun podívala. "Co tě ke mně přivádí?" optala se Valide. "Sultáno." Poklonila se Aysun. "Přišla jsem s tím, aby jste vyřídila Daye Sultán, aby její služebná neohrožovala tu mou." Valide byla překvapena. "A která?" "Mária Hatun." "Proč to nevyřídíš sama?" optala se posměšně Valide. "Vy máte patřičnou moc, Valide. Není to tak těžké." Odpověděla suverénně Aysun. Valide byla podrážděná. "To je hezké, že si to uvědomuješ, ale myslím, že bys to měla řešit s Daye." "Myslím, že díky našim stavům by to neprospívalo, ani jedné z nich. Koneckonců, nepochybuji, že si věci přikrášlíte, nicméně, umíte řešit situace jistě šetrněji." Valide se rozzuřila, přistoupila blíž k Aysun a chytla ji tvrdě za loket. "Pamatuješ, co jsem ti minule řekla?" zasyčela Sultána jako had. Hatun si vybavila ten den, kdy Sultán ji dal jméno Aysun, kdy odjel na své první a zatím poslední tažení. "Budeš se vzpouzet, bude to poslední, co uděláš!!! To, že jsi favoritka mého syna, nic nemění. Faktem je, že jsi pouhá otrokyně. Uděláš jeden krok. A tvá půda pod nohami se změní v propast."
"Jenže něco se změnilo, Sultánko. Vše je již jinak, než předtím. Jsem matkou Šehzade Mahmuda, jednoho z vašich vnuků. Sultánova krev se spojila s mou. Jsem Aysun, ne tak prostá otrokyně, favoritka. Minulost se opakuje. Zase ohrožujete mé dítě a mě, zase utočíte, přesto jak jsem se chovala. Ano, své chování vůči vám nedokážu ovládat, ale jsem zrcadlem toho, jak se chováte ke mně. Nyní čekám druhé dítě, děsíte se snad toho? Být babičkou je také dar, jako být matkou." Valide pustila Aysun. "O Daye se postarám, o Máriu jakbysmet, ale varuji tě, Aysun." Valide zvedla výhružně prst. "Nestav se mi do cesty." Aysun chtěla opomenout, ale rozhodla se mlčet, poklonila se a odcházela, Valide si oddechla.

Co řekla Valide Sultána či řekla vůbec něco Daye Sultán, nebo Márii se Aysun nedozvěděla. Za čtyři měsíce se do Topkapi vrátil Rustem Paša, spolu s Akasmou Sultán a malým Ibrahimem. Akasma vstoupila do harému s Ibrahimen. Harém ji slavnostně přivítal, Akasma věděla, že tu bude delší dobu. Při vstupu do harému, kde vyrůstala, prožívala své dětství, si vzpomněla na rozhovor s jejím manželem. "Cože?" "Ano, vašemu bratrovi hrozí nebezpečí." "Osman již získal Kutahiyu. Bude otázkou času, kdy získá další území." "Jak to víš?" "Mám své zdroje, Sultáno, napište psaní své matce, že přijedeme. Musíme zachránit Vašeho bratra." "Osman by tohle neudělal. Žije v zakázané části, jak může ovlivnit lid na dálku." "Zřejmě má spojence a to přímo v paláci, ale hlavně nikomu v harému to nesmíte prozradit, ani své matce."
Akasma se přivítala s matkou, sestrou, Gulbehar Sultán, Gulšah Sultán, Mahidevran Sultán, Daye Sultán a nakonec s Aysun a malým Mahmudem. Konečně ho poprvé viděla, byla šťastná, ale zároveň smutná. Po přivítání Valide Sultán všechny pozvala do přijímací místnosti, dokonce i Aysun Hatun, což ji vyděsilo, překvapilo a potěšilo zároveň. "Vezmi prosím syna a postarej se o něho. Je již unavený." Vkladla na srdce Safii, které bezmezně věřila. Mahmuda dala raději do náručí Safii, nechtěla, aby nějak rušil, byl nevrlý, musel spát. Kdo dokázal dokonale Mahmuda uspat, nebyla jenom Aysun, ale i Safia. Věděla, že synek cítí špatné emoce, které vycházely z Valide i z Daye.
"Sultáno, děkuji za přivítanou, bylo to dojemné." Řekla Akasma. Valide se usmívala, Gervahan poznala, že se něco děje. "Jaká byla cesta?" zeptala se Gervahan. "Byla vyčerpávající zejména pro Ibrahima." Sultánka se podívala na Ibrahima, který spal. Valide mu přichystala kolébku, aby ho tam dcera uložila, chtěla s dcerou mluvit. "Gervahan, je mi líto tvého manžela." Řekla Akasma Sultán smutně. "Děkuji, snad bude mít již klid." Odpověděla Gervahan." Valide se na ni zamračeně podívala. "Jak ten čas letí, u dětí to jde poznat velmi snadno." Vložila se Aysun. Daye ji bodla pohledem. Valide se usmívala, bylo to snad poprvé. Aysun tím chtěla obrátit list na jiné téma, což se jí úspěšně povedlo. "To máš pravdu, Hatun, na dětech to jde nejvíc poznat." "Taky jsem šťastná, že bratrovi se rozroste rodina." Pověděla Akasma a podívala se na bříška Daye Sultán a Aysun Hatun, které seděly vedle sebe, již na nich těhotenství bylo znát. Daye se přemáhala, šlo to na ni znát, že jí nedělá dobře blízkost její konkurentky, Sultán si občas pozval obě a pokud chtěl jednu z nich, byla to Aysun koho si volal. "Děkujeme Sultáno." Odpověděla Daye. Aysun jenom přikývla, nechtěla si tuhle chvíli zkazit Daye a tak na ni, ani nepohlédla. "Taky jsem zjistila jeden fakt. Staráš se prý o dceru Gulšah Sultán." Řekla Valide k Aysun, ta byla překvapena chováním Sultánou, jakoby něco chystala. "Občas mě Gulbehar Sultán navštíví." "Prý u tebe přespává." "A co je na tom, tak špatného?" vložila se do hovoru Gulšah Sultán. "Nic, jenom, že dáváš Sultánku Aysun, která již má na starosti svého syna." Obrátila se Valide ke Gulšah. "Je již příliš velká na to, aby se rozhodovala, Sultánko." Odpověděla ji Gulšah s vítězným úsměvem. Valide však nereagovala, obrátila se zpět k Aysun. "Kde je vůbec Mahmud?" "Je v komnatě a spí." Odpověděla Aysun. "Mohla jsi ho taky uložit jako Akasma Ibrahima." "Omlouvám se, Sultánko. Jakmile se probudí, navštívíme vás." Odpověděla mile Aysun. Hatun věděla, že je to klid před bouří.
Po Divanu Sultán ještě seděl na trůně, jak se všichni odebrali k odchodu, jenom zůstali stát Mustafa Paša a Rustem Paša. Sultán přikývl, vstal a oba za ním odcházeli. Jakmile stráže jim otevřeli do Sultánovi komnaty, jedině tak mohli všechno prodiskutovat. Nevěřil již, ani prostředím, ve kterém se pohybovali, jenom jeho komnaty však ještě šly cítit důvěrou. Zastavil se, otočil se k nim. "Oba jistě víte, že je situace vážná." Pronesl Sultán, mračil se. "Sultáne, existuje jenom jedno řešení." "Vím, na co narážíš, Rusteme, ale poprava mého bratra nic nevyřeší, jedině to, že jeho lid se vzbouří." "Jeho lid?" řekl nechápavě Mustafa. "Získal území, je otázkou času, kdy to lid pozná, bratr Šehzade Osman žije. Zvolíme jiného Sultána." "Podle mých informací prostý lid se nevzbouří jenom tak. Stavby mešit, nemocnic, dokonce i zákon o daních má úspěch." Opomenul Mustafa Paša. "Neznáš Osmana, je přesvědčivý." Odpověděl Sultán. "Chcete tažení zrušit?" ptal se zamračený Rustem. "Ne, Rusteme, právě naopak. Musím bratrovi ještě ukázat, kdo je Vládcem." Sultán si povzdechl, "Ale udělám jedno opatření. Mustafo, zjistil jsi jaké, že to území získal?" "Ano." "Tak spusť." "Kutahyi, Edirne, Bursu. Jeho cílem je nyní Manisa." "Ano, Manisa." Zasmál se Sultán. Rustem s Mustafou jeho počínání nechápali. "Přeji si, aby po dobu tažení byli přítomni Velkovezír Cihangir Paša, mám pocit, že je Osmanův spojenec, jeho cesty mi připadají podezřelé, Misha aľ Paša, ty Rusteme…Mustafa Paša se ujme spravování říše. Budeš mě o všem informovat. Vím dobře, že to zvládneš, již si mě o tom přesvědčil."
Večer Aysun procházela znovu zlatou chodbou, vešla do komnaty. "Mehmede," "Aysun." Pár se objal, odtáhli se a šli se posadit na postel. Aysun se opírala levou rukou, nebylo ji zrovna nejlépe, díky Sultánovi se však přemáhala. "Jak ti je? Aysun jsi nějaká pobledlá." "To nic, to těhotenství." Poprvé se mohla nadechnout. Zvracela extrémně, bála se něco sníst, i kotníky vypověděly službu, což jí rozčilovalo, měla změny nálad, oproti tomu, první těhotenství bylo rájem. Teď nyní cítila pohyby dítěte, bříško měla větší, než s Mahmudem, zřejmě to bude silné a velké dítě. Měli to koneckonců v rodině, takže vytušila, že tohle dítě bude zřejmě po ní, chytila se za bříško. "Copak?" Sultán se zalekl. Měl v paměti, jak se narodil Mahmud. "Miminko zlobí." Řekla s úsměvem Aysun, vzala Sultánovi ruku a položila ji na své bříško. Vládce cítil pohyby, usmíval se. "Již kope. Další dítě, u kterého nebudu, jakmile se narodí." Řekl Sultán, v jeho hlase byla znát radost, ale i smutek. Aysun zvážněla. "Budeš v bezpečí a budu se modlit k Alláhovi, aby ti poskytl ochrannou ruku, řekl si mi, že vždy se mám podívat na nebe. Vždy jsem tě tam viděla a vidím tě." Řekla Aysun. Sultána jakoby její slova pohladila, usmíval se, díval se do jejich očí, na její krásu. "Vrátím se ti." "Nejsme tu jenom my dva, Mehmede." Řekla mu Aysun. Pevně doufám, že se vrátíš nejenom mě, ale i dětem a Daye." Sultána překvapilo, že se Aysun zmínila o Daye. Aysun byla v podstatě smířená s tím, že není jeho jedinou osudovou ženou, matkou jeho dětí. Věděla, že tažení pro něho mnohé znamená. Možná to udělal i fakt, že bylo zde nebezpečí v podobě jeho bratra.
V tu chvíli přišli stráže do zakázané části paláce, za Šehzade Osmanem, skoro přistihli Velkovezíra Cihangira, tak, tak se dokázal schovat za závěsem. Nic jiného mu nezbývalo, než se modlit, aby ho neviděli. Stráže, naštěstí pro něho, vnímali Šehzadeho s jeho manželkou po pravém boku. "Na příkaz Sultána Mehmeda budete převezen na jiné místo." "Jak se opovažujete?!" křikl Osman. Mahpeyker se o manžela bála. "Osmane." Hlesla bezmocně. "Sultáno, ustupte, týká se to pouze vašeho muže." Obeznámil ji strážce. Osman se podíval na Mahpeyker, její tvář ho uklidňovala. Mahpeyker ustoupila, dívala se na svého manžela, v tichosti přikývla. Osmanovi se honilo hlavou, co mu řekla. Jeho bratr udělal to, co Mahpeyker řekla. Klid ho ovládal, již nebyl tak nepříčetný. Stráže ho chtěli vzít za loket, vyškubl se jim. "Já sám." Cestou, jak odcházel, vybavila se mu slova jeho ženy. "Ať stane cokoli, budu při Vás, Osmane, již se vás bratr bojí." Osman odcházel, doprovázen strážemi, Mahpyeker měla úkol. Jakmile stráže doprovodili Osmana na neznámé místo a za nimi se zavřeli dveře, Cihangir při vší opatrnosti vycházel z úkrytu, byl značně v šoku. "Snad…nech.." "Dost, Cihangire." Přerušila ho Mahpeyker ostře, dívala se na dveře, které byli již zavřené. "Budeme pokračovat v dosavadních plánech." Řekla Mahpeyker. " Jakých? Budu bojovat." "Nechte to na mě, mám plán. Sultán udělal to, co jsme chtěli, aby udělal. Víc nepotřebujete vědět." Mahpeyker se k němu obrátila. "Teď jděte v opatrnosti. Přeji, ať se vrátíte živý." Řekla Sultánka a odcházela. Cihangir se na Sultánu díval nechápavě, ale bylo opravdu nutné odejít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 minette minette | 31. srpna 2015 v 11:03 | Reagovat

No... Zase mám pár připomínek...
1. Barvou osmanské dynastie není fialová, nýbrž zelená a rudá, přikládám  na dukaz obrázek jejího erbu (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Osmanli-nisani.svg/220px-Osmanli-nisani.svg.png)
2. Získavání území znamená co, že místní autority (t.j. místodržitelé, kazaskeři, sancakbeyové atď.) jej vyhlasují za sultána? Pokud ano, proč sultán nepopraví ony místní představitele?
3. Není to ani tak poznámka jako otázka... Co vlastně znamená ta "čistá krev"?
4. Jak stará že je to Gülbahar?

2 Nik Nik | 2. září 2015 v 21:27 | Reagovat

Začíná mi byt lití Daye :( je docela přehlížena a také je to ma nejoblibenejsi postava spolu s Osmanem a Evzenem snad si ji sultan začne více všímat :) ale jen tak dal

3 Alzbeta T. Alzbeta T. | 3. září 2015 v 15:16 | Reagovat

[1]: Minette, odpovedela jsem ti na e- mailu.=)

[2]: Nik: Jsem rada, ze tim vybocuji z VS, konekoncu i Mahidevran je vhodna k politovani. Jsem vsak rada, ze sis nasla svou oblibenou postavu...

4 Nik Nik | 3. září 2015 v 20:00 | Reagovat

Vybočujes a to je skvěle :) mahidevran jsem nesmasela vedla hurrem ale tady mam fakt rada Daye a nesnáším aysun ale Daye lituji ze ji sultan nemá rad tak jako ona jeho mel by uz začít mít ji rad at i aysun trochu zarli at je sranda ale je to vse na tobe :) a osmana lituji ze mu vlastně matka a bratr sebrali trůn a přijde mi schopnější nez je sultána který me po te trojce :D trochu překvapil a Evžena lituji ze přišel o snoubenku :( ale úžasný tesim se na další časti jsem zvědavá jak to dojde daleko :)

5 Alžběta T. Alžběta T. | 3. září 2015 v 21:58 | Reagovat

[4]:Nik, sama přijdeš, proč Osman se nedostal na trůn. Popravdě řečeno již jsem to několikrát zmiňovala. Jsem ráda, že se Ti příběh líbí. =)

6 Nik Nik | 3. září 2015 v 22:02 | Reagovat

Líbi.a moc jsem zvědavá jak se to ještě vyvine se všemi postavami vsichni jsou svým způsobem zajímavý :)

7 Alžběta T. Alžběta T. | 3. září 2015 v 22:03 | Reagovat

A mimochodem, proč Vás ta trojka tak šokuje, děsí? =D Vždyť to bylo normální... no, alespoň jsem se postarala o rozruch =D =)

8 Nik Nik | 4. září 2015 v 16:59 | Reagovat

Ne ze by desila jen překvapila :D aspon zase vybočuje od Vs

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama