Část 22.

28. května 2015 v 13:10 | Alžběta T. |  Aysun Sultán
Sultán šel do stanu, kde ležel Evžen, pomalu, ale jistě se probouzel. Sultán stál u něj a díval se prázdným výrazem. Medik byl vedle Sultána. "Vládce, je to zázrak, že se vzbudil. Bude, ale chvíli trvat, než se postaví na nohy." Sultán se na medika podíval a pohledem se zpět vrátil k Evženovi. "To jistě ano. Je dobře, že se probouzí, přesto pošlu stráže, aby se o něco nepokusil a taky ho hlídej, tak jako předtím. Jinak ti osobně sám useknu hlavu." Sultán to řekl tak pevným hlasem, že medik silně polkl a tvářil se dost vystrašeně. Mehmed byl schopný čehokoliv. To již v říši věděl kde kdo. Sultán nečekal na odpověď. Medika obešel, který se mu poklonil.
Daye Sultán se vzbudila celá šťastná, již dnes život Aysun bude ukončen a plně se bude radovat ze své pozice, která bude nezdolná. Bude již nedotknutelná Sultánka, protože smrt Aysun bude poslední kapkou a Mehmed zanevře na ženy. Daye již tohle doslova ujistilo, že v budoucnu bude vládnout nad harémem a jedinými potomky Sultána Mehmeda budou její děti. Daye se otočila a pohlédla na Mahidevran, která se vzbudila spolu s ní. Sultánka seděla na posteli a pohladila svou dcerku, která si sedla. Mlčela, čekala. Sultánka si povzdechla, ještě vztah s dcerkou bude muset srovnat. "Mahidevran, je mi líto, že si to musela vidět. Mé obavy byly na místě. Ta Hatun je zlý člověk. Vzala život jiné ženě. Kdyby se ti něco stalo,… nepřežila bych to. Jsi mé zlato, mé slunce, mé štěstí." Daye se své dcerce dívala do očí. Milovala svou dcerku, i když byly chvíle, kdy se k ní coby matka nechovala pěkně, ale chtěla to dcerce něčím nahradit. Být dobrou matkou, nejenom pro budoucího Sultána, ale také být matkou své dcery. Mahidevran, ale viděla oči Aysun a své matce v tomhle nevěřila, ale nechtěla jí opomenout. Konečně se chová jako maminka, kterou miluje a kterou ze srdce si přála mít, proto jí Mahidevran mlčky objala. Daye se usmívala. Zaklepal někdo na dveře. "Dále." Řekla Sultánka a do komnaty vstoupila Mária Hatun. Sultánkám se poklonila, Mahidevran vyskočila z postele a objala svou služebnou, která k ní poklekla. Měly spolu nádherný vztah. Daye je zprvu pozorovala, ale pak vstala a šla k nim. Oči jí doslova zářily, ale Sultánka chtěla znát informace co se děje v harému. Služebná Efsun dorazila do komnaty právě včas. Daye se na svou dcerku podívala. "Mahidevran, vezmi si šaty a Efsun tě učeše." Řekla jí matka, aby nemusela dcera slyšet, co si s Máriou povídají. Jakmile dcerka vzala Efsun za ruku a šly do vedlejšího pokoje. Daye uznale pravila. "Gratuluji ti, tvé schopnosti jsou úžasné. Díky tvé práce, bude Aysun zakopaná v zemi, tak jako ostatní." Řekla potichu Daye Sultán a ujistila se zda- li Mahidevran či služebná neposlouchají. "Ještě není vyhráno, Sultánko. Ještě se neohlásila zpráva o popravě Aysun." Daye se překvapeně podívala. "To je zvláštní." "Ani ne." Daye usilovně přemýšlela. "Sleduj co se děje." Přikázala Sultánka své služebné, Daye se otočila a šla za svou dcerkou. "Jdeme na zahradu se projít, Mahidevran." Holčička se usmívala, zářily jí oči. "Ano, mama." Odpověděla Mahidevran.
Valide Sultán seděla před zrcadlem. Byla oblečená do fialových šatů, vlasy svázané do drdolu a na hlavě korunku. Dívala se do zrcadla, stále měla v hlavě ten sen z noci. Někdo na dveře zaklepal. "Dále." Řekla Sultána a do komnaty vstoupila služebná. "Sultánko, jak jste mi poručila, zavolala jsem Khalidu. Bude za okamžik v přijímací místnosti." "Výborně." Řekla spokojeně Valide, ta vstala a odcházela do místnosti, která byla spojená s její komnatou. Služebná se jí poklonila a šla ke dveřím, aby otevřela Sultánce. Valide se najednou ocitla v ohromné místnosti. V zápětí za ní přišla ohlášená Khalida Kalfa. Valide si sedla a dívala na Khalidu prázdným výrazem. "Sultánko, kat je již připraven. Čekáme na Váš rozkaz a příchod." Oznámila Khalida. "Ne." Řekla Valide. "Ještě ne, dokud nebudu mít jistotu." Khalida se překvapeně podívala na Valide. "Neptej se proč, ale poprava Aysun bude přesunuta. Za Aysun pošli lékařku. To co ti řekne, mi přijdeš říct, ale pomlč o tom, jinak místo Aysun ty přijdeš o hlavu. Zklamala si mou důvěru, na to nezapomínej. Dávám ti šanci si ji, alespoň částečně, získat." Řekla Valide klidným hlasem. Khalidě nezbývalo nic jiného, než se poklonit a rozkaz splnit. Sotva se, ale zavřely za Khalidou dveře, Valide změnila výraz. Sen ji strašil i s otevřenýma očima.
V zakázané části paláce se otevřely dveře do komnaty Šehzade Osmana a vylezla z nich tmavovlasá otrokyně. Zřejmě měl Šehzade chuť na povyražení. Před dveřmi stála Mayhpeyker. Dívala se na konkubínu vražedně. Konkubína se otočila, a když spatřila Sultánku, stala jako opařená, ale rychle se vzpamatovala a poklonila se jí. Mahpeyker se k ní přiblížila a vzala jí za bradu. "Sloužíš mi, zachránila jsem tě a ty se mi takhle odvděčíš?" řekla potichu Mahpeyker s předstíraným klidem. "Já za to nemohu, Sultánko. Šehzade si mě vybral." "Aha, tak za to může Šehzade?" "Vždyť by mě zabil, kdybych odmítla." "Ale zemřela bys s úctou." Řekla Mahpeyker s úsměvem. Tenhle úsměv však nebylo dobré znamení. Ne pro tuhle konkubínu. Mahpeyker pohodila hlavou. "Teď běž. Máš povinnosti." Přikázala jí Sultánka a konkubína s viditelnou úlevou se poklonila Sultánce a odešla. Mahpeyker šla blíž ke dveřím a bez zaklepání otevřela dveře a vešla do komnaty. Šehzade Osman byl již oblečen do županu. Stál u postele a držel kalich a džbán, ve kterém měl vodu. Nepil alkohol za žádných okolností. Jeho víra to zakazovala. Pohlédl na Mahpeyker jako na vetřelce, postavil džbán a kalich a šel ke své manželce. Měl výraz hromovládce, ale i ona ho měla. Mahpeyker prolomila mlčení. "Jak je vidět, ze všeho ses dostal. Doufám, že tě uspokojila, ale něco ti řeknu. Mám jen jednu hrdost, i když jsem tvá otrokyně, konkubína, kterou máš, když chceš, ale nezapomeň na jednu věc, jsem především matka tvých dětí. Pořád si tě vážím, i přesto jak krutý ke mně jsi." "Co chceš?" "Abys byl tím, do koho jsem se tenkrát zamilovala." Mahpeyker se tajuplně usmívala a změřila se Šehzadeho. Ten ničemu nerozuměl, přimhouřil oči, za jiných okolností by z komnaty vyhnal. Ona se najednou před ním vysvlékla. Postavu měla štíhlou a pevnou. Byla přitažlivá a ráda toho využívala. Osman šel o krok dozadu a prohlídl si svou ženu, která zarytě mlčela. Pak se jí podíval do očí a usmál se, dnes ho jeho žena překvapila.
Gulsah Sultán procházela chodbou. Byla skoro u brány harému, když Arif Agha zakřičel.: "Pozor!! Haseki Gulsah Sultán Hazetleri!" dívky se seřadily do řad a poklonily se. Sultánka, ale šla kolem brány. Pohledem přešla konkubíny i Arifa Aghu.
Po modlitbě Aysun čekala na kata, když v tom zaslechla kroky. Byla již smířená s osudem. Místo kata za ní však přišla Khalida Hatun s lékařkou, kterou již znala. Aysun udělala dva kroky vzad. Strážný za nimi přišel a otevřel jim dveře, obě ženy vešly dovnitř. "Nepokoušej se o útěk, Hatun." Upozornil strážný. Aysun ho však nevnímala. "Co to má znamenat?" "Lehni si!" přikázala Khalida Aysun. "Ne!" řekla Aysun. Zase byla vzdorovitá. Khalida se obrátila na strážného. "Žádný muž nesmí nic z toho spatřit. Odejdi." Řekla muži Khalida důrazně. Ten jí poslechl a jednoduše odešel. Khalida se podívala na Aysun. "Valide Sultána chce, aby tě lékařka vyšetřila, Hatun. Nesnaž se vzpouzet. Již nemáš, co ztratit." Řekla jí mírněji Khalida. Aysun však neuposlechla, proto Khalida za ni přišla a srazila jí na zem. "Ne!! Opovaž se, Khalido!" "Aysun a dost!!!" Khalida prohodila hlavou a lékařka za Aysun přišla a ohrnula ji sukni. "Jen klid." Řekla jí lékařka. Aysun připadalo jako při první prohlídce, když jí zkoumal eunuch. Aysun zaťala zuby. Khalida měla obrovskou sílu, nebo to spíše Aysun připadalo. Nejedla, byla slabá, aby se bránila.
Mahidevran se svou matkou a Máriou procházely po zahradě. Malá Sultánka se rozeběhla, byla ve svém živlu. "Je nádherné jí takhle vidět." Pravila spokojeně Daye. "Již je vám lépe, Sultánko?" optala se starostlivě Mária. "Ano, včerejší noc chmury zažehnala." Odpověděla Daye s úsměvem. "Jen mi přijde podivné, že mě Valide nezavolala. V tuto chvíli by měla být poprava, určitě by si to Valide nenechala ujít. Zvlášť ne se mnou." "Sultánko, je to řadová konkubína, nevýznamná pro nikoho. Proč by se Valide obtěžovala vidět její smrt a ke všemu vy." "Mě by to dopřálo potěšení." Odpověděla Daye. Mária se usmála. "Co nevidět se vrátí Sultán. Co když se to zvrtne, jistě se rozčílí." Daye se zastavila a Mária spolu s ní, Sultánka se podívala své služebné do očí. "Nezvrtne se nic, já budu mít místo Valide Sultány zajištěné. A to je hlavní." Daye se podívala na bříško a pohladila ho. "Můj syn se brzo narodí, on mě zachrání. A když ne, obhájím svou nevinu, stejně jako Valide." Mária si myslela své, ale paní nechala přitom. Teď, když byla spokojená, nechtěla jí zatěžovat hlavu.
Arif Agha hlídal harém. V tom k němu přišla Candefa Hatun. "Kdy nám konečně oznámí smrt vražedkyně." Optala se, měla v hlase vztek. Arif se na ní podíval a zvedl ukazováček. "Počkej si, Hatun. Ještě nikdo mi nic neřekl." odpověděl Arif. Byl myšlenkami úplně někde jinde. Beyhan Kalfa pobízela ženy v práci. "No tak, jste dnes líné! Do práce." Beyhan se podívala na Arifa s Candefou. "Jenže již měla ráno přijít o hlavu! Chci to vědět." Beyhan k nim šla. "Candefo!" okřikla konkubínu Kalfa, která prohodila hlavou. "Svých povinností máš dost, tak koukej něco dělat!" přikázala jí Kalfa. Beyhan ucítila něčí pohled. Podívala se nahoru a uviděla škodolibou tvář Afife Kalfy.
Khalida Hatun přicházela za Valide Sultán bez lékařky. Valide netrpělivě čekala na zprávu. Khalida přistoupila před ni s pohledem k zemi. "Sultánko, lékařka jí vyšetřila, tak jak jste si přála." "Čekám, Khalido." Khalida se na Sultánku podívala vystrašeně a velmi šokovaně. Z její tváře Valide již tušila, co jí chce Khalida povědět. "Aysun…"
Gulsah Sultán vstoupila do komnaty Mustafy Paši. "Pašo, co se událo včera?" optala se starostlivě Gulsah a přicházela blíž k Pašovi. " Sultánko." Mustafa se jí poklonil. "Ta dívka je paličatá. Nechtěla opustit palác." Gulsah se zamračila. "Dívka jedna hloupá." Ulevila si Gulsah. "Tak jí odvedeme násilím. Ještě jsem se nedoslechla o její smrti. Musíme jednat, co nejrychleji to bude nutné." "Sultánko, tohle je již velmi ukvapené a taky, co když už jí odvádějí." "Mustafo, já myslela, že si rozumný. Ta dívka je oblíbenkyní Sultána a také je především nevinná!" zařvala Sultánka. Gulsah se nadechla. "Budu to muset vyřešit sama." Řekla a odcházela, když v tom Mustafa jí vzal za loket. "Můj posel již je na cestě aby předal Sultánovi dopis, který mu sama napsala." Gulsah se k němu obrátila. "Napsala mu dopis, ale nedorazí k němu včas. Možná Valide Sultána bude mít ze života peklo, ale nevrátí to život Aysun." Řekla důrazněji Gulsah a tentokrát opravdu odcházela. Mustafa mlčel, jenom se poklonil.
Daye Sultán šla do přijímací místnosti za Valide Sultán. Ze dveří vešla právě Khalida Hatun. Daye se zastavila a pátravě se na ni dívala. Z jejího pohledu Sultánka nemohla nic vyčíst. "Khalido." Khalida se jenom poklonila a odešla neznámo kam. Takovou jí Daye neznala. Daye se za ní ohlédla ještě jednou a otočila se ke dveřím. "Nahlaš mě, Valide." Přikázala jedné z konkubín stojících u dveří. "Jistě, Sultánko." Řekla konkubína a vešla dovnitř. Daye byla zamyšlená, něco tady nehrálo. Konkubína vstoupila do přijímací místnosti. Valide byla zaražena, nebyla ve své kůži. "Sultánko, Daye Sultán vás přišla navštívit." Valide se podívala na konkubínu. "Teď ji nepřijmu." Odpověděla Sultánka. Konkubína se poklonila a odcházela. Daye netrpělivě čekala. Konkubína vešla a s pohledem k zemi Daye oznámila. "Sultáno, Valide vás teď nepřijme." Daye byla již polekaná. "Dobře." Odpověděla Daye a odcházela, byla zaskočená. Teď měla jistotu, že se opravdu něco děje, teď nezbývalo, než čekat.
Aysun v cele seděla a čekala, přemýšlela, po prohlídce jí lékařka nic neřekla. Jednoduše s Khalidou odešly beze slova. Otevřely se, ale opět dveře od cely. Tentokrát přišla Khalida s Arifem i Beyhan. Ti také ničemu nerozuměli. "Aysun jdeš k Valide." Aysun se dívala s Beyhan na Arifa a Khalidu, vstala a šla za nimi. Strážný otevřel dveře. Khalida jí zachytila, jinak by Aysun spadla. "Již je to tady?" optala se Aysun. "Uvidíš." Odpověděla jí Khalida a všichni čtyři odcházeli.
Valide seděla v přijímací místnosti jako opařená. Aysun se svým doprovodem se pomalu blížili. Byla bílá jako stěna, byla slabá. Zřejmě se na ni chce Valide podívat vítězným výrazem ve tváři. Prošli i kolem brány harému. Některé dívky si jich všimly a házely na Aysun vražedné pohledy, v jednom z nich však byla lítost. Stoupali po schodech a šli chodbou. Když se blížili ke dveřím Valide, konkubíny jim otevřely bez ohlášení. Aysun vešla do přijímací místnosti, na Valide vrhala vražedný pohled, ale poklonila se, i když v bolestech. Za nimi byla Khalida, Beyhan i Arif. Valide se dívala na konkubínu s prázdným výrazem. Sultána se postavila a přicházela k ní. Aysun se Valide dívala do očí s polootevřenou pusou. Valide se u Aysun zastavila, změřila si konkubínu. "Je to zázrak. Velký zázrak." Valide se podívala na Khalidu a začala se smát, Khalida se jenom pousmála, Aysun se nechápavě podívala. "Řekněte mi, proč jsem byla předvolána k vám, Valide?" Optala se Aysun důrazně. Sultána se přestala smát a podívala se na Aysun. "Půjdeš do hammamu, tam se okoupeš. Beyhan ti přinese látky na šaty a dávám ti jinou komnatu. Taky si vybereš jednu služebnou. Nakonec Sultán sám rozhodne o tvém trestu." Valide si vzpomněla na to, co uviděla ve snu. Její pohled byl jako by do dálky. Po odkrytí přikrývky totiž neviděla jenom mrtvou Aysun, ale vedle ní bylo i miminko. Valide se vzpamatovala. Podívala se na Aysun a pravila ji.: "Nosíš pod srdcem Sultánovo dítě."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 luc!k luc!k | Web | 30. května 2015 v 14:50 | Reagovat

Něco takovýho jsem tušila hned na začátku téhle části.Aysun je těhotná!Jupíííí.Jen nevím jak to vezme Daye.Bude to ještě zajimavý :)

2 minette minette | 1. června 2015 v 13:34 | Reagovat

Ale, tohle se nedělá... Už od asi 18. částí (teď nevím přesně)naznačuješ, že Aysun je těhotná a že jsou lidé, kteří to vědí, a zjistí se to teprve teď? To se nedělá... ;) Ale na navození napětí celkem dobré, pořád se ptáme, zda je Aysun opravdu těhotná a jestli ano, proč ji jdou popravit, a teď tohle... Je tu však jedno velké ALE. Možná si udržovala napětí v příbehu moc dlouho a teď již trochu vyčpělo, nevím, protože to na mně zjevně nemělo takový efekt, jaký si jistě plánovala dosáhnout. Na druhé straně se na to možná podepsalo, že většina postav je mi tam hrubě nesympatická, a taky že je to tak rozkouskováno - v opravdové knize jako část souvislého textu by to, byť rozděleno do kapitol, jistě vypadalo líp.

3 Alžběta T. Alžběta T. | Web | 5. června 2015 v 19:33 | Reagovat

[2]: Nepovedlo se to, ale čtenář již to dlouhou dobu tušil, stejně jako některé postavy příběhu a toho jsem zřejmě dosáhla jak je vidět. =) To, že jsou některé věci nepřesné, no, nejsem dokonalá, tohle je má odpověď. Co se týká kouskování, jsou lidé, kteří nemají rádi rozsáhlé texty a nedočtou to do konce, tak to kouskuji, jinak ráda bych to udělala rozsáhlejší, nebo spojila dva díly v jeden, i když je to spíše o tom, jak to člověka zaujme. Díky za názor. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama