Část 8.

31. března 2015 v 19:10 | Alžběta T. |  Aysun Sultán
V harému byl rozruch jako obvykle, zatím nikdo o ničem nevěděl, a pokud ano, držely jazyk za zuby. Některé dívky se česaly. Jiné šly na výuku jazyků. Další šly hrát na nástroje jen tak pro potěšení. Jiné se chtěly procházet po zahradě, dostaly na to povolení... A ostatní šly do lázní, kde se vykoupaly, nasnídaly se a daly se do práce. Tera se hned pustila do vyprání prádla. Jedna z Kalf za ní přišla. "Kde si byla dnes večer?" zeptala se podezíravě. Tera nevěděla, co má říct, ale nakonec řekla. "Možná, že dostanete odpověď.", Nebuď drzá a odpověz, nebo místnost nářků tě nemine.", "Bez povolení Valide Sultán je to nepřípustné!" opomenula Kalfě, ta se tvářila jako sto čertů a chtěla jí udeřit, ale Tera jí zázrakem uhnula. Beyhan si toho všimla, když se vracela a okamžitě šla za nimi. "Co se tu děje?! Afife Kalfo?.." vmísila se do hovoru. "Tahle Hatun, nedokáže říct, kde byla tuto noc. Odvedu jí k Valide Sultán. Ta jí snad naučí poslušnosti!" Beyhan se, ale nedala a vzala prudce Afife stranou. "Co to má znamenat?" zeptala se Beyhan. Afife se tvářila povýšeně. "Přece víš, co máme za úkol, nebo chráníš vraha?" Odpověděla Afife otázkou a připomenula jí, co má dělat. Poslední větu Afife řekla potichu. "Já to z ní dostanu. Ty hleď si jiných konkubín. Dobře jí znám, vím jak na ní. Ta nemá ambice. Ale kdyby něco, dám vědět Sultánce. Jasný?" ujistila jí Beyhan. Afife si podezíravě změřila Teru, která ničemu nerozuměla. Kalfa ještě pohlédla do očí Beyhan "Dobře" a s těmito slovy ještě se podívala na Teru. Ta však se dívala na Beyhan. Kalfa se otočila k Teře a šla k ní. Potichu se zeptala: " Kde jsi byla dnes v noci? Co mám povědět Valide Sultán? Dřív, nebo později to řekne Sultánce a já budu mít problém a ty taky.", "Něco se stalo viď?" zeptala se Tera Beyhan, ta uhnula pohledem a mlčela. Tera nasadila výraz přesvědčení. "Takže ano." Pravila Tera. "Odpověz mi. Na otázky jsem tu já." Opomenula jí Beyhan. "To ví pouze Arif a dvě konkubíny." Odpověděla tajemně Tera. "Tero, netvař se jako vítěz. Můžeš spadnout na dno. Valide tě popraví již tak tě k popravě dělí kousek. Nejsi jako ostatní konkubíny. Tak mi řekni, kde si byla, stejně se to dozvím, nebo tě čeká rychlý konec…" Beyhan se nadechla. "Chráním tě, copak si to za tu dobu nepoznala?" "Sultán si mě zavolal, asi Afife nezahlédla všechno co?" odpověděla Tera, se škodolibým úsměvem. Pak zvážněla. "Sultán mi řekl, abych to nikomu neprozradila." Beyhan měla šokovaný výraz a začala se smát. S úsměvem ještě prohodila. "Dobře a tohle si mi chtěla zatajit?" Beyhan se ohlédla, vážným tónem pravila. "Ale pokud třeba budu muset Valide Sultán to říct. Musím." Beyhan odcházela, aby nemusela říct víc. Nebyla vhodná doba, ale Tera jí zachytila a ještě zeptala. "Co se stalo? Kalfy jsou nervózní a ke všemu ta má daleko větší podezření." "Odpověď dostaneš dřív, nebo později. Teď je hlavní, aby ses starala o sebe a neprovokovala Daye Sultán. Teď to opravdu nepotřebuješ vědět, Tero." Odpověděla jí Beyhan s přesvědčením a opravdu odcházela. Tera se vracela zpátky do práce. Věděla, že odpoledne jí začíná výuka jazyků. Jazyk říše již ovládala na výbornou, což bylo jako zázrak, ale chtěla se učit i jiným jazykům, což jí Beyhan Kalfa, s Kayou pochválily. I když byla gedikiler, chtěla se zapojit do prací v harému. Nebyla jako ostatní privilegované, které se jenom případně učily, ale nic nedělaly pořádného. Prací jí utíkal čas a to potřebovala. Kdyby nepracovala, zbláznila by se trápením nad svou rodinou. Bolest už byla zvykem, ale když se rána otevřela, bolelo to stejně jako čerstvé, jako v době kdy viděla pohasnout život svých rodičů, jako tehdy kdy jí vyrvali sestru z její náručí. Nikdo to o tom v harému nevěděl. Moc přátel tady rozhodně neměla. Panoval tu boj. Ale po noci strávené se Sultánem, se tohle nějak změnilo. Myslela na něho i při práci, což jí těšilo i děsilo zároveň.
Do komnaty za Valide dorazil Sultán, políbil ruku své matky, kterou obdivoval, miloval a ctil. Jako vždy se posadili. Alláhu, i za přítomnosti matky vzpomínal na tu kouzelnou dívku. Že by konečně našel štěstí, které ztratil, ale v podobě jiné dívky? Byl rozhodnutý ho chránit, tuhle ženu nesmí ztratit. Ale tentokrát viděl starost ve tváři své matky. Ta zase naopak viděla ve tváři svého syna štěstí, alespoň dobrá zpráva. "Něco se děje, Valide? Vypadáte ustaraně?" matka jakoby se probrala ze snění "To nic běžné starosti v harému." Řekla, aby se syn už neptal, harém syna moc nezajímal. A navíc, už dokázal její syn naplno žít jako předtím. Kdyby se dozvěděl o včerejší vraždě a také, koho zabili, znovu by se otevřela propast. Znovu z rány by vytékala krev. Tímhle syna nechtěla zatěžovat. Obzvlášť, když má teď jiné povinnosti a to vládnout, připravuje tažení, které může ho zapsat do dějin. "Jak sis užil večer, synu?" ptala se matka, aby alespoň obrátila list. "Rád bych se tě na něco zeptal." Jen se ptej synu. "Chtěl bych dnes večer jednu dívku, která včera pro mě tančila." Sultán přemýšlel, matka ho pozorovala, najednou jí úsměv tančil na rtech. Takového ho neznala již hodně dlouho. "A co Daye, i jí by si měl dát trochu své pozornosti. Vždyť již čeká nástupce říše synu." Optala se matka a upozornila ho na fakt, že by se měl starat o svou těhotnou manželku. Sultán neodpovídal. Má říct matce, že necítí k Daye to co k Teře, to by musel přiznat noc strávenou s ní a navíc o dítě se bude starat. "Nevím, o kterou se jedná synu." Přerušila ticho matka. Obávala se, že toho čeho se bála, nastane., "Ještě jsem tu dívku tady neviděl. Čokoládové oči, dlouhé hnědé vlasy.. a nebojte se Valide. Mahidevran a Daye s dítětem je na prvním místě. ""To doufám, Mehmede, je sice dobré, že pokud ta druhá otěhotní, budeš mít jistotu, že někdo opravdu nastoupí po tobě na trůn. Promiň, že to řeknu, jestli se tomu potomkovi něco stane… A jinak ohledně konkubíny .. to mi synu těžko pomůžeš, víš kolik je tu dívek a ještě takové typy, které popisuješ." Usmála se smutně Valide. "je drobné postavy, plnoštíhlá. Ale je nádherná." Sultán chtěl zapomenout, co slyšel z úst své matky. Proto výrazně přešel k popisu ženy, kterou chce. Valide si najednou vzpomněla.
"Tera?", "Myslím, že ano." Sultán dělal ze sebe hloupého. Nechtěl, aby matka věděla, že již s ní strávil noc. Obzvlášť když si ji v tanci nevybral tak jako Sultáni si vybírali konkubíny. Valide šlehaly nenávistí oči. Coby Valide Sultán tohle musí udělat. Vyhovět Sultánovi. Znala pravidla harému. Sultán to v ní však poznal. Nebyl hlupák. "Máte něco proti tomu, Valide?" její syn na ni pohlédl přísně. Valide však sebou cukla. Nechtěla proti sobě poštvat syna, svou krev. "Pojď se mnou, Mehmede." Valide se svým synem vyšla z komnaty, procházely se chodbou. Vstoupili společně do terasy, kde byl výhled na obrovskou síň harému.Valide se opřela rukama o zábradlí. Harém byl plných děvčat, které buď pilně pracovaly, nebo o něčem živě diskutovaly. Sultán stál vedle ní. Tera zrovna nesla ložní prádlo. Měla na sobě šedé šaty a černou vestu. Zvykla si na toto oblečení. "Je gedikiler, ale je oblečená jako çirak, ale je velmi pracovitá, učí se jazyky další, má výborné hodnocení, i když byla vzpurná a zbytky v sobě stále má. Musela jsem jí dokonce dát lekci." Hned Sultán jí poznal. Ohledně lekce, které uštědřila matka Teře, ho zaskočili a naštvali, ale v harému panuje pouze ona, Valide Sultán. Ale dobře věděl, že kdyby něco přece jenom bylo, může udeřit. Pro dnešek, neřekl nic. Valide byla, ale nervózní, co když to jedna z těch dívek to nahlas vysloví??? Teď o tom neuvažovat. Sultán měl myšlenky na Teru… je v pořádku, už jí nic nedělají. Zatím důvod není, ale je odhodlaný jí v nouzi pomoct. Zaujala ho. A v pozadí jsou i myšlenky a povinnosti vládce, které musí splnit. "Můžu jít přes harém a podat jí pozvánku, Valide?" Matka se na něho podívala. Syn se tvářil tajemně. Věděla však, jaký má úmysl, nechá ho. Musí to udělat. Ale dobře věděla, že téhle barbarky se nezbaví, jestli se stane jeho oblíbenkyní. "Můžeš synu." Matka se otočila celá k synovi, který jí políbil ruku. "Děkuji, matko. Přeji Vám slunečný den.", "Tobě taky, Mehmede." Řekla matka s úsměvem. Valide Sultán se dívala láskyplně na syna, ale úsměv jí zmizel stejně jako Vládce, její syn z dohledu. Obrátila se celá znovu k děvčatům a prohlížela si je zkoumavě. Zrak jí padl i na její těhotnou oblíbenkyni, manželku jejího syna Daye, byla ráda ve společnosti děvčat, byla ráda, že je součástí dynastie a ráda na to poukazovala. Pohled Valide se zaměřil i na pracující Teru. Daye si všimla pohledu Valide. Obrátila se k ní a s úsměvem se poklonila. Valide se na ní neusmívala. Nechtěla se na ní usmát, protože věděla, že jí čeká zklamání. Výraz Valide Daye vrtal hlavou.
Tera převlékala deky. Byla tak zabraná do práce, že neslyšela ohlášení příchodu Sultána. Všechny dívky, kromě Tery byly postavené do řady. Arif Agha si všiml, nepozorné Tery. Hned za ní přiběhl: "Tero, Sultán přichází, pojď honem do řady." Daye Sultán se zařadila a usmívala se. Posměšně se dívala na Teru a provokativně pohladila rostoucí bříško. Daye byla taky středem Teřiné pozornosti, ale Tera rychle obrátila zrak k zemi. Daye se usmívala, věděla, že Sultán si ze včerejšího tance nikoho nevybral. Ani Teru. Věděla o situaci, která vznikla. Uklidňovala se. Jenom ona je středem pro Sultána, jenom ona a syn, kterého nosí pod srdcem. Po dlouhé době, kdy ztratil lásku, volal jenom Daye, která mu porodila dceru. Byl ještě s dalšími, ale vždy si zavolal pak jenom ji. Ostatní už byly pouze vzpomínkou, možná ani to ne. Pak se stala jeho manželkou. Nejenom matkou jeho dcery. Daye je nádherná bytost, nadaná a pro Sultána udělá cokoliv i pro jeho náklonnost. Je jeho manželka a bude taky jediná. To ona bude Valide Sultánou. Vynořil se Sultán Mehmed. Měl jasný cíl. Daye si všimla kapesníku, který držel na rukou. Usměv jí zmrzl a podívala na Valide vystrašeně. Věděla, co bude následovat. Sultán se obrátil k Teře. Podal jí kapesník. Tera ho něžně vzala. Byla překvapená tímto činem, dobře věděla, co to znamená, byla tu už celkem dlouho, aby pochopila danou situaci. Sultán chce s ní strávit další noc, pro ostatní první. Pro všechny se zastavil čas, hlavně pro Daye, skoro nedýchala, cítila nenávist v té dívce, která krade jejího Sultána!!! Valide Sultán vše pozorovala ze zábradlí, kde před chvilkou vyhlížela Teru a mluvila se synem. Ani se nehnula z místa, věděla co její syn má v úmyslu. Sultán se podíval na vyvolenou a odešel. Tera se dívala na něho pak na kapesník, ucítila opět nepříjemný pohled. Věděla, že je to opět Dayiin. Teď s jistotou věděla, že válka začíná. Jak bude krutá, to netušila. Valide Sultán si všimla pohledu Daye, zašklebila se, tohle nerada viděla, měla pocit, že teď se něco rozpoutalo. Musí pak jít k Daye, aby se uklidnila, teď potřebuje jenom klid. Měla už zkušenosti, sama bojovala o přízeň Sultána a především svého manžela. Každá žena chce svého muže pro sebe. V tom Daye chápala. Valide se zamyslela, ale pak jakoby se probudila. Pohlédla na Kayu Kadin, která se na ní dívala a odcházela.
V zahradě paláce se potkali dva lidi. Byla to konkubína a Misha aľ Paša. Ona měla na hlavě šátek červené barvy a šaty rovněž červené, vlasy rozpuštěné bez sponek a korunky. Řadová konkubína. "Rád tě vidím, Mário. Dlouho jsme se neviděli. Proč si nepřišla spolu s Daye z Manisy?", žena se tajemně podívala, na tohle byla expert. Věděla, že musí být opatrná. Ne kvůli Misha aľovi, ale ostatním co mohou být nechtěnými svědky tohoto rozhovoru.
"Byla jsem zaneprázdněná. Ostatně, nejsem zrovna Sultánkou, tak jako Daye. Chyběla jsem vám, Pašo, že se ptáte?" podezíravě se na Pašu podívala. "Stalo se něco mimořádného. A jen zjišťuji informace. Dobře víte proč, milá hatun." Maria nenaznačila nic, žádné emoce. Přistoupila k Pašovi. "Vážně, to máte asi dost práce. Dnes jsem přijela. Dobře víte, že to bylo poprvé a naposledy." Zašeptala. Pašovi dýchala do tváře, i přestože byla malého vzrůstu, dokázala nemožné. "Dobře Mário, můžeš jít do harému, ale jestli mi lžeš. Víš, co tě může čekat." Misha aľ Paša výhrůžně zvedl ukazováček a díval se vražedně na tuhle bytost. Mária se odtáhla a zasmála se. S úsměvem mu něco připomenula. "Jo? Opravdu vám nelžu. Zřejmě máte vetchou paměť. Ať vy nemáte problémy." Mária se otočila zády k Pašovi, ten chtěl něco říct, ale ještě se k němu obrátila a dodala. "Nevyhrožuji, Pašo, jenom konstatuji, že i vy máte krev na rukou. A opravdu jsem to neudělala. Jak bych mohla. " Bez dalšího slova se Mária otočila a odcházela. Paša se rozhlížel, vypadalo to, že nikdo to neuslyšel. Po těchto větách byl Paša nejistý. Márii, ale přesto nevěřil.
Tera mezitím se prochází po chodbě s Arifem Aghou. "Jsem nervózní, tento večer může všechno změnit." Sluha se na ní tázavě podíval, zastavila se, když si všimla jeho pohledu a podezíravě pro změnu na něj se podívala a obrátila se k němu celá: " Přemýšlíš, jak jsem to myslela že? Myslela jsem to tak, jak si myslíš, že to tak je. Do Sultána možná jsem zamilovaná… Je fakt, že po dlouhé době se mi zdál nádherný sen, že se Sultánem pomalu jdeme nahoru na nebeskou dráhu. A nedělám to pro pomstu vůči Daye Sultán, ta ať si dělá, co chce. Navíc je těhotná. Tak co ještě chce?... Teď zjišťuji, že Kalfa měla pravdu." Tera se při vyslovení poslední věty zarazila, ano, měla Kalfa skutečně pravdu. Byla už přesvědčená, že to tak je. Už taky chápala Daye Sultán. Dobře ale vytušila, že začala válka, která skončí buď dobře, nebo špatně pro ni. Ale při výrazu Daye, který před chvíli viděla, měla Tera pocit, že zrovna ona vyhrává. Což jí těšilo. Na to, že měla k Sultánovi odpor, lekla se, jak rychle změnila názor. Sluha se na ní šokovaně podíval. " Překvapila si mě, Tero Hatun, čteš lidem doslova myšlenky, a učíš se rychle jazyk to je moc dobře." "Nelichotíš mi, že ne." Ukazovala na sluhu prstem s úsměvem, ten se však bránil: "Ale Hatun, to je neslušné, ukazovat a zůstaň v klidu, ani náhodou ti nelichotím, jenom konstatuji skutečnosti." Tera se rozesmála na celé kolo. Sluha byl plný humoru, a jeho gesta jí rozesmávala. Sluha s Terou Hatun pokračovali v chůzi chodbou. Arif posmutněl. "Vyhráno, ale nemáš. Ta, která porodí syna. Je vítězka." V tu chvíli se, ale na konci chodby objeví Daye Sultán s bříškem. Zlověstný pohled nasvědčoval, že je vzteky bez sebe. Tera nevěděla, že Arifova přítomnost jí zachránila život. Daye byla odhodlaná jí zabít teď a tady, ale rychle to přehodnotila, nesmí mít svědky. A navíc pořád doufala, že po této noci bude vše v pořádku, ale pro jistotu tak či tak Tery se musí zbavit. Tera se nezastavila, z jejího výrazu se nedalo nic vyčíst, její chůze byla normálně plynulá. Arif šel vedle ní. Díval se jak na Teru, tak i na Daye, která pořád stála. Všiml si zlých očí Daye. Když Tera byla u ní ostře, jí vzala za ruku a přitáhla si jí k sobě. Arif okamžitě ženy od sebe odtrhával. Daye se vražedně dívala a pravila.: "Užij si to. Protože pak si tě nezavolá. Budeš obyčejná. A jak budeš stará propustí tě.!!!!!! Já jsem jeho žena, ty otrokyně. Zapamatuj si to jednou provždy!!" Byla to výhružka.. Arif stál mezi ženami. "Uklidněte se Sultánko… "Ty zmlkni!! Nechceš mít problémy, že ne??" pravila rozčilena Daye. Arif vzal něžně Sultánku stranou. "Sultánko." "Jak se opovažuješ??!! Trest tě nemine!!!" "Sultánko, Valide Sultán za vámi přijde do komnaty. Prosím, buďte klidná. Vašemu synovi to neprospěje, takové rozčílení." Daye se začala smát a odcházela. "Budu v pořádku, až ona zmizí.!" Sultánka ukázala na Teru, která se polekaně na ní dívala. Pak změnila výraz. Byla rozčílená, ale nechtěla jí ještě víc provokovat. Někdy jí Arif Daye Sultán nerozuměl, někdy měla tak strašně zlé oči. Nevěřil jí ani slovo. Téhle Sultánky by se rád zbavil. Tera se dívala na Daye, která odcházela.
Všechno pozorovala za rohem Kaya Kadin. "Ta má teda zlost." Konstatovala Tera. Arif mlčel. Vzal Teru za loket a pak po chvíli řekl: "Nekomentuj, Tero Hatun. Půjdeme." Tera rázem zapomněla na to, co se stalo, byla splachovací typ. Tohle harém jí naučil. Měla z toho radost, že je v přízni Sultána, na tohle myslela.
Ale zastavila se a ohlédla se ještě chodbou, kde odcházela Daye, zvážněla. Arif jí přitáhl na znamení, ať pokračuje v chůzi. Proto se otočila zpátky. "Mám pocit, že něco se chystá…, že teď to bude skutečný boj." Řekla Tera a podívala se na Arifa, ten sklopil pohled. Tera dobře věděla, že něco se stalo, zkoumavě si ho prohlížela. "Děje se něco už teď. Je to tak?" Arif polkl. "Harém mě naučil dost věcí. Poznávám na tobě a na ostatních, že se něco stalo.", "Bude lepší to nerozebírat, Tero. Teď není vhodná doba." Odpověděl jí na to Arif. "To už mi pravila Beyhan, když jsem se jí ptala." Opomenula Tera. Vytrhla se mu a odcházela rychle vpřed. Arif šel za ní svým tempem.
Kaya je předvolána k Valide Sultán. Míří ke komnatě, vejde do ní a pokloní se k Valide. " Sultánko". "Kayo Kadin, má věrná služebná, ráda tě vidím." Kaya pravila: "Tera už se chystá, je poučená co má
dělat a jak, a však mezi ní a Daye Sultán je dusno. Zrovna jsem byla svědkem konfliktu, tentokrát si začala Sultánka. Dělá mi to čím dál větší starosti. Sultánka dostává hysterické záchvaty. Bojím se zlé krve mezi nimi. " Odpověděla Kalfa a netrpělivě čekala na odpověď své paní, která nenechala Kayu déle čekat. "Daye se bojí toho, co bude. Budoucnosti…, je nervózní a krom toho, vždycky v harému byl boj mezi ženami. Sama to dobře víš. Chystám se jí navštívit, uklidnit. Ted musí být opravdu v klidovém režimu." odpověděla s rezervou Valide." Ale máš pravdu, vraždy by se neměly stát. Zejména, když Sultánka čeká dítě. Následníka trůnu. Budeme je muset před nimi chránit. Další neštěstí by můj syn nepřežil ani já."Kaya Kadin se dívala na Sultánku jako opařená. Kaya se nebála o Daye, ale nýbrž o Teru. Byla na Teřiné straně, ale nechtěla si rozkmotřit Sultánu. Valide byla taky dobře vědoma jejich potyček, které nebyly zrovna v pořádku, ale pro jistotu se zeptala: "Jinak Tera? Jak se chová? Všimla jsem si, že se velmi polepšila, ale každopádně jí nechám otevřenou, může nás nepříjemně překvapit. Stejně si myslím, že se ani na tu favoritku nehodí." Kaya dělala poslední větu, že neslyšela a najednou se usmála: "Tera mi dělá radost, její chování se v poslední době zlepšilo, od té doby co má jít k Sultánovi je jako vyměněná, snaží se ještě víc. " Valide tohle slyšela velmi nerada, bavilo jí Teřino chování a bavilo jí posílat Teru do žaláře. Měla pocit, že za tu dobu co tu Tera je hodně vyspěla a může se těšit budoucnosti, i když nepočítala, že jí stráví se Sultánem. Chtěla se jí zbavit jednou provždy. Teď to bude o to složitější. Ale koneckonců Tera se osvědčila jako schopná pracovnice v harému. Připadala jí moc divoká a barbarská. Nedivila se, když jí bili. Sultánka si zkoumavě dívala na Kayu. "Teru sis velmi oblíbila Kayo." Konstatovala. "Všechny dívky nemám ráda, ale musíme se o ty naše ovečky dobře postarat." Odpověděla Kaya zamyšleně. Valide Sultán úsměv pohasl, vstala a šla ke Kaye, která se dívala na svou paní, dobře věděla další důvod proč si jí Valide zavolala. Sultánka se zeptala: "Jak jde vyšetřování." Kaya se zatvářila dost vážně a ustaraně: "Vrah podle všeho jedná velmi opatrně, je pozorný, bude trvat dlouho, než se sám prozradí, či ho objevíme." Valide se zašklebila, tohle jí vrtalo hlavou. "Tohle musí se vyřešit, co kdyby byla zrovna Daye, nebo Tera" teď se Valide zarazila. "Není to Tera?" Kaya se překvapeně podívala na svou paní. Takové obvinění a proč Tera? Když před chvilkou mluvily zrovna o ní. Kaya měla pocit, že má na Teru negativní názory. Valide měla radši Daye Sultán. Sultánka měla své chyby, ráda hledala chyby u ostatních. "Tera má alibi, byla celou dobu v síni harému a pracovala." Valide pokývala hlavou, uznala, že to bylo hloupé chválit konkubínu a pak jí podezírat z vraždy. Nakonec sama Tera s Nigar společnou minulost neměly. Rychle to tedy Valide přehodnotila. "Je mi jasné, Sultánko, že nemůžete věřit každé konkubíně.", "Tera je pracovitá, to nakonec nepopírám, ale tak jako každá dívka v tomto harému, chce místo. Už vůbec nepřemýšlím," s těmito slovy Valide odcházela si sednout. Podívala se na svou služebnou. "Chci dostat vraha, chci ho potrestat. Dlužím to svému synovi." Kaya Kadin přemýšlela. Nevěděla o podezření Beyhan s Arifem, ale i ona si myslela, že má v tom prsty Daye. Když jí dnes viděla, v záchvatu zuřivosti, mohla by být Kaya svědkem vraždy kdyby nebylo Arifa. Kaya Kadin dobře znala dívky, za tu dobu poznala, jaké dívky jsou. Jeden problém je, ale tady. Valide Sultán, která je bez pochyby určitě na straně manželky syna. Jisté je také to, že manželka Sultána má svou moc, které není snadné zlomit. "Sultánko, ráda bych šla, když dovolíte." , "Děkuji, Kalfo." Kaya políbila ruku své paní a uctivě se poklonila.
V komnatě Daye Sultán nastává dusná atmosféra, každou chvílí se blíží večer, Tera za chvíli bude se Sultánem. Pro ní je to něco jako smrt.
Teru nechám popravit!! " S těmito slovy shodila ze stolu jídlo, které před chviličkou postavila služka, ta stála opodál a vyděšeně hleděla na Sultánku, která byla nepříčetná. Daye si jí všimla a hned zlostně zařvala: "Co koukáš, okamžitě to ukliď!!!" Služka sebrala věci hned, jak Sultán to dořekla. Bála se jí, takovou jí nezažila. Služebná měla k ní respekt a také z ní strach. Měla štěstí, že byla oblíbená u Valide Sultán. Daye šla k oknu, smutně se dívala, oči se jí zalily slzami. Hladila si rostoucí bříško. Musí se zbavit Tery. Nevěděla proč, ale od počátku jí nesnášela a teď jí nenáviděla, nyní je konkurence, daleko větší než dřív. Předtím se bála, že jí někdo vybere k Sultánovi, kterého z celé duše milovala. Ale láska to nebyla čistá. Spíše z vypočítavosti. Nechtěla být jenom Sultánkou, chtěla být láskou Sultánovou. Jedinou jeho ženou. Jedinou ženou, která bude později vládnout harému a ovládne svět. Bude druhá Haseki Defne Sultán a mnohem víc, než Defne Sultán. Nic a nikdo její plán nezkazí, ani prostá otrokyně, chudá dívka Tera. Neuklidňovalo Daye nic jen sen o smrti té prokleté ženy, co přebírá její místo. Dnes večer budou sami a to Daye ranilo: "Ten den nastane, Tero. Já vyhraji, to ti můžu garantovat. Hned jak porodím syna. Budeš v posledním žebříčku. Budeš mít podepsaný rozsudek smrti." Sultánka mluvila potichu, věděla, že služebná je pořád v pokoji. Služka se na ní podívala, Daye obrátila k ní zrak a už klidněji pravila: "Už tě nepotřebuji, můžeš jít, Hatun." Daye se dívá k oknu, ale dveře se zase otevřou. Daye se zvědavě podívá, kdo to může být, jestli je to ta služebná, zakroutí jí krkem. Najednou se, ale usmála, když se vynořila známá postava její přítelkyně ze dveří. Pohlédla na nepořádek na zemi, který zde provedla v záchvatu vzteku Daye a významně povytáhla obočí. "Koukám, máte tu nepořádek." Nakonec se uklonila a pravila s tajemným úsměvem: "Sultánko, nyní jsem tady pro vás." A Daye Sultán věděla, že přišla záchrana.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama