Sultán Suleyman I.

7. listopadu 2014 v 21:01 | Alžběta T. |  Velkolepé století
"Dívám se na kouzelný západ slunce, již nastává konec dne. Ta zář, kdy odchází hvězda, která dává světlo, teplo, naději. Nyní vím, že má svůj význam. Již jsem děd. Vlasy, vousy prošedivělé, vrásky ve tváři značí, že mládí již odešlo. Značí i to, co jsem prožil. A najednou jako bych v tom slunci, promítl se můj život. Jsem Sultánem Osmanské říše. Ona je mým domovem. Vidím Daye Hatun, jak dívá se na mne starostlivě, zda nespadnu i Ayse Sultán, mou matku, jak kolíbá mě. Vidím sebe, jak rostu a sílím, jak se měním v muže. Vidím svého otce, který učil mě bojovat s mečem. Vidím okamžik, kdy Sultánem jsem se stal. Začal jsem rozhodovat, bojovat. Sice měl jsem už v té době zkušenosti, teprve v tu chvíli začal jsem je zúročit. Sultanát vyžaduje zodpovědnost, spravedlnost a silného vládce, který vezme otěže do svých rukou.
Vidím svou první lásku. První Amorův šíp vystřelil do mého srdce. Objetí, noci strávené plné něhy. Okamžik, kdy v náručí svého synka jsem držel. Ale bohužel poznal jsem v té době i anděla smrti, který v životě se mi ještě několikrát do cesty postavil! Ta bolest, smutek nad ztrátou byla nepopsatelná. Ach Gulfem, v mých myšlenkách si stále, i když už jenom jako přítelkyně.
Další žena, ale vstoupila do mého života, další osudová láska. Na bolest jsem díky ní mohl zapomenout, alespoň na chvíli, utřela mi slzy bolesti. Vzpomínám na naši noc plnou lásky a něhy, na její jiskřičky štěstí v očích. Na Mahidevran, růži mého jara, krásy té doby. Jak jsem viděl jí v měsíčním svitu. Alláhu, já na to zapomněl, proč zrovna teď si mi to připomněl? Jak kouzelná v tu chvíli byla. Vidím Mustafu, dalšího synka, naštěstí měl delší život, než jeho starší sourozenci. Bolest se neopakovala, stokrát děkoval jsem Alláhu, za tento štědrý dar. Další bolest jsem nepoznal. Jenže nadarmo jsem se radoval …
Pak přišla ta, která ovládla mé srdce ze všech nejvíc, usměvavá, nádherná. Radost mého života, slunce, které mě hřálo. Má rusovláska Hurrem. Vzpomínám na naše první setkání, kdy do náruče jsem jí chytil a ona zašeptala mé jméno, tak sladce a láskyplně, že jsem na ní pořád musel myslet. Ty její polibky, smích, vůně po jasmínu. Její postava, štíhlá jako cypřiš. Dala mi krásné děti. Její opora, důvěra a láska k ní byla silnější než u dalších žen, které v mém životě byly. Hurrem mi dala srdce, křídla, díky nim jsem mohl vyletět do oblak. Dávala mi sílu bojovat. Ohnivá nádhera. Bylo k neuvěření, že právě mi patřila.
Zažil jsem vítězství i prohry, štěstí i bolest. Cenil jsem si toho, co mám.
Děkuji, že mohl jsem žít. Poznat lásku, vítězství a nejenom na bitevním poli. Být sultánem, manželem, otcem, bojovníkem.
Mustafa, Mehmed, Mihrimah, Raziye, Abdulláh, Selim, Bayezid, Cihangir. Tyhle jména znamenaly pro mě všechno. Byli má krev, mou pýchou, mými anděly. Byl a jsem na ně pyšný. Byli a jsou součástí dynastie, včetně jejich matek. Viděl jsem však své syny umírat. Jejich mrtvá těla mi vehnala slzy do očí, poznal jsem tu bolest v srdci - ta bolest, nedá se popsat slovy. Proklínal jsem Anděla smrti.
Mustafa byl jedním z nich, kterého jed ovládl. Byl však jeden z nich, kterým jsem věřil. Bylo to těžké vykonat. Byl jsem v roli soudce. Rozhodnutí bolestivé, ale až po těch letech, ale nyní dokážu mu odpustit. Je to můj syn a vždy bude.
Mehmed, rána, která se nezahojí, ty jsi byl ten co měl vládnout po mě. V srdci si budu hřát vzpomínku na toho kloučka, který se pořád smál. Tři dny a tři noci jsem nespal, díval se na Tebe, mrtvého v posteli. Doufal jsem, že vstaneš z mrtvých a budeš dál žít. Proč? Proč si mi ho vzal?!
Abdulláh, první rána vůbec, po letech. Proč ty? Maličký klouček, který život měl před sebou. Měl si v očích hvězdičky. Proč anděl smrti nezasáhl mě?
Rána, která zlomila mě.
Bayezid, opět má krev zradila. Tentokrát svého bratra. Synu bylo to nutné. Pro dobro země. Válka mezi bratry zpustošila by zem. Doufal jsem, že je to zlý sen, ale byla to realita. Další z mých andělů měl černý křídla. Pláču, trpím, život jeho jsem mu musel vzít. Opět jak můj Mustafa, jsi můj syn a opět dospěl jsem k odpuštění. Snad to vy dva s Mustafou slyšíte.
Jsem hrdý, že jste byli a budete moji synové. Navždy budete tak zapamatováni, jako součást dynastie, i když jste zradili.
Cihangir, smrt bratra jeho zlomilo ho. Vzal jed a ukončil život. Bohužel byl i nemocný už odmalička. Měl hrb, ale přesto slepě jsem ho miloval, jak všichni nazvali to, ale spletli se. Je má krev, mé všechno na celém světě. Tak jako ostatní děti. Nevnímal jsem to. Proč? Srdce měl ze zlata. Byl součást mého života. Další rána, která udělala propast v mém srdci. Duše je bolavá a v slzách se utápí. I smrt Hurrem byla pro mě zkáza. Děkuji Alláhu, jestli nadešel můj čas.
Život jsem vzal i Ibrahimovi, přítel, rodina, opět další člen rodiny, který zradil. Bylo to nutný. Zákon hovoří jasně. Zrada se trestá, ale děkuji za léta přátelství, které si doufám, hřál.
Srdce zasáhly další rány, smrt matky, Daye Hatun, moji sestry Hatice a dalších. Smrt byla rovněž součástí mého života. Rád bych jí však vymazal. Kdybych byl pánem smrti, přikázal bych jí, ať život těm, kterým jsem ho vzal, či ona sama, navrátí. Kdybych byl pánem času, přikázal bych mu, ať čas vrátí zpět. A dá zrádcům šanci napravit chyby, za které, bohužel byli potrestáni, nebo vrátil dobu, kdy jsme byli všichni pospolu a šťastni a čas ať se zastaví.
Ale vím s jistotou, že slunce již je pryč, zapadlo za hory. Zůstala po něm jen rudá zář. Nyní jdu k vám, ke svým mrtvým. Cítím vaši přítomnost. Slyším vaše hlasy. Má duše odchází k bílému koni."
Sultán Suleyman I. Nádherný vydechnul naposledy. Srdce velikána nebije. Oči jsou bez duše. Nyní je šťasten, setká se svojí Hurrem a dalšími.
Bojoval, miloval, smál se, poznával nové věci, poznal rub a líc života vládce, muže.
Jeho odkaz žije i přesto, že sultanát už neexistuje i nadále. Vím s jistotou, že jeho ženy, jeho děti, jeho vláda a doba, jeho básně budou navždy pro Turecko označeny jako Velkolepé století, protože sám Sultán Suleyman I. Nádherný velkolepý byl.

Zdroj foto: Facebooková stránka Velkolepé století

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JerryGlurn JerryGlurn | E-mail | Web | 13. srpna 2017 v 9:49 | Reagovat

concord family medicine elkhart in  <a href=http://ritalin.guildomatic.com>buy ritalin bitcoin</a>  what mg of viagra should i take

2 RogerBains RogerBains | E-mail | Web | 22. září 2017 v 21:29 | Reagovat

mandatory drug sentencing laws  <a href=http://adolonta.mex.tl>comprar adolonta online</a>  android tablet with hdmi

3 ColinBef ColinBef | E-mail | Web | Středa v 14:34 | Reagovat

viagra vs cialis vs levitra  <a href=http://www.bricksite.com/belviq>http://www.bricksite.com/belviq</a>  erie county health department

4 ScottPycle ScottPycle | E-mail | Web | Včera v 21:34 | Reagovat

over prescription of antibiotics  <a href=http://adderall.magnoto.com/>http://adderall.magnoto.com/</a>  united healthcare community plan delaware

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama