Pro Nurbanu

9. listopadu 2014 v 23:07 | Alžběta T. |  Velkolepé století
Nurbanu, moje lásko. Děkuji Ti za to, že jsi, že Tebe mi síla poslala do cesty a měl jsem možnost Tě poznat.
Poznat životní lásku, která dává sílu jít dál. Jsi štěstí, které mě potkalo, více než pití, které jsem držel u úst.
S odstupem času si říkám, že jsem byl hlupák. Tolik věcí bych změnil, smrt bratra a zachoval bych se jinak vůči lásce, kterou jsem k Tobě hřál. Jsem slaboch, který se skrýval. Mému otci se nevyrovnám. Ale vím jedno, že ty jsi mé štěstí. Má životní láska, nad Tebou není žádná jiná žena. Zklamal jsem Tě několikrát, ale nikdy si to nevzdala. Pod rouškou jsi silná osobnost, která mi dala svou sílu. Bojovala si za mou čest a pomohla si mi z propasti alkoholu. I když jen na chvíli držela si otěže, rozhodovala si za dobro naše. Miluji Tě lásko, miluji Tvé havraní vlasy, dívat se ti do očí. Spolu se budeme dívat na nebeskou zář a budeme držet při sobě napořád. Když jsem ztrácel mysl a znovu spadl do jámy, podala si mi ruku a opět si mě zachránila. Jen ty si má jediná. Ty jsi matka našich dětí. Ty jsi moje zachránkyně, bez které už nechci být.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama